Martinů složil operu na vlastní libreto v Paříži. Upravil si text divadelní hry Georgese Neveuxe o obchodním cestujícím s knihami Michelem, který dorazí do přístavu, kde všichni trpí ztrátou paměti. Setká se tam s Juliettou, která ho vítá jako ztracenou lásku, i když není jisté, zda si ho opravdu pamatuje. Když se Michel nakonec rozhodne odplout, zaslechne Juliettin hlas a ocitne se v kanceláři, kde se přidělují sny těm, kdož usínají. Přestože je varován, aby se se nezařadil mezi postavy, které se odmítly ze snu vrátit do reality, když uslyší hlas Julietty, vrhá se do svého snu ocitá se opět v malém přístavním městě.

„Juliette je pro mě metafora hledání vnitřní cesty. A je to hledání velmi bolestné. Vždy začíná vysněným ideálem, ale následná cesta za ním je mimořádně složitá. Opera nastoluje otázky, co je skutečné a opravdové a kde jsou hranice iluze. Co se děje s člověkem, který je konfrontovaný s ambivalencí mezi realitou a sněním,“ říká režisérka a scénografka Zuzana Gilhuus.

„Nejtěžším momentem je pro mě nalezení rovnováhy mezi vlastní imaginací a přijímáním myšlenek ostatních. Cokoliv Juliette napadne, hned vydává za skutečnost. Nejdřív se do Michela zamiluje a pak s ním nemilosrdně vymete,“ říká představitelka Juliette Alžběta Poláčková.

Juliette patří k vrcholným dílům Martinů, které složil poté, co uspěl s díly inspirovanými lidovou melodikou, jako byl Špalíček a Hry o Marii.

„V opeře se projevují všechny charakteristické prvky tvorby Bohuslava Martinů, jsou zde všechny propojeny a povýšeny do jednoho velkého celku. Surrealistické libreto odpovídá době, má úžasný vtip a nadsázku, v samotné hudbě nacházíme nádherné lyrické plochy i jazzové názvuky a celá opera je dokonale instrumentovaná,“ uvedl dirigent Jaroslav Kyzlink.

Premiéru měla opera v Národním divadle v březnu 1938 pod taktovkou Václava Talicha a v režii Jindřicha Honzla. Na scéně Národního divadla byla uvedena znovu třikrát, nejprve v roce 1963, přičemž audiozáznam byl použit pro koprodukční televizní film Václava Kašlíka, naposled pak v roce 2000. Opakovaně byla uváděna i v cizině.

V novém nastudování se v hlavních rolích Michela se představí Jaroslav Březina a Peter Berger, v roli Juliette alternují Maria Kobielska a Alžběta Poláčková.

S Juliette se do Národního divadla vrací kostýmní výtvarník Tomáš Kypta, který je spoluautorem výtvarné podoby Kouzelné flétny ve Stavovském divadle. Autorem choreografie je Radim Vizváry, jenž loni připravil choreografii inscenaci Janáčkovy opery Z mrtvého domu.