Karle, jste jediný zakládající člen skupiny. Stýkáte se s muzikanty, kteří odešli?

Šůcha: Mám docela přehled o Iloně Csákové, protože s námi párkrát do roka vystupuje. Stejně tak spolupracuji se zpěvačkou Lenkou Novou, vídám se i s perkusionistou Milošem Vacíkem. Ostatní bývalé členy Laury občas potkám.

Nenapadlo vás, že byste na koncertech v Praze a Brně zahráli v původní sestavě?

Šůcha: To už jsme udělali před pěti lety. Kapela odehrála v původním složení pár koncertů. Teď už by to nemělo smysl.

Kapelník skupiny Laura a její tygři Karel Šůcha se zpěvačkou Lucií Bakešovou.

Kapelník skupiny Laura a její tygři Karel Šůcha se zpěvačkou Lucií Bakešovou

FOTO: Jan Šída, Právo

Laura a její tygři měla vždy originální kostýmy, kterým vévodily bílé košile a černé brýle. Jak jste k nim přišli?

Šůcha: Tak originální nápad to zase nebyl, ale ta naše verze pocházela z mé hlavy. Tehdejší doba mi přišla zoufale buranská, tak jsem si řekl, že ze sebe uděláme gentlemany. A protože by se kluci těžko dostali ke smokingům nebo frakům, zatímco bílou košili měl každý, rozhodl jsem se pro ni. A černé brýle? To je maska, která na koncertě dokonale funguje, protože když si je nasadíte, můžete hrát divadlo a jestliže si to diváci zaslouží, tak je nakonec sundáte. To se ale dává jen dobrému publiku za odměnu. S publikem je to jako se sexem. Ten také nezávisí jen na chlapovi.

Když pak ale Laura účinkovala na Rockfestu v roce 1986, hrála před námi slovenská kapela Bez ladu a skladu z Trenčína. Měla ty samé kostýmy. My se vzájemně vůbec neznali a najednou jsme se sešli ve stejných šatech na jednom pódiu. A veškerá originalita byla pryč.

Kapelník Karel Šůcha.

Kapelník Karel Šůcha

FOTO: Jan Šída, Právo

Těsně po revoluci jste hodně hráli v cizině. Bylo to tehdy jednodušší než dnes?

Šůcha: Určitě, protože v západních zemích byli lidé zvědaví, co jsme zač. Laura hrála ve Francii, Německu, Švýcarsku, Belgii a Nizozemí.

Nejlepší byla Francie, tam opravdu umějí žít. Jednu dobu jsem přemýšlel, že bych tam mohl zůstat nastálo. Dnes už jezdíme ven dost málo, je jiná doba a vnímání muziky se změnilo.

Hodně se u vás střídaly zpěvačky. Byl to pro kapelu problém?

Šůcha: Za to může ten nešťastný název. Laura bez zpěvačky by vypadala divně. Pravda je, že holky za mikrofonem dělají vždycky neplechu. Hodně záleží na jejich inteligenci a vlivu na ostatní muzikanty. Někdy se to ale nedá uhlídat.

Holek, které u nás zkoušely zpívat, bylo víc než deset. Ale výraznou stopu zanechaly jen Jana Amrichová, Ilona Csáková, Lenka Nová, Vlaďka Svobodová a současná vokalistka Lucie Bakešová.

Co musí mít zpěvačka, aby mohla působit ve vaší kapele?

Šůcha: V první řadě talent. Musí umět zpívat i tančit a samozřejmě by měla být krásná. Je přece symbolem celé kapely. Musí být i lidsky v pořádku, což ale bohužel nelze poznat po pár zkouškách.

Myslíte, Lucie, že ty vlastnosti máte?

Bakešová: Vzhledem k tomu, že v Lauře působím už víc než rok, doufám, že ano. Když mě kapela oslovila, byla jsem z toho absolutně nadšená a nabídku jsem přijala okamžitě.

Ve skupině vždy vládl kapelník Karel Šůcha. Bylo to tak od začátku?

Šůcha: Bylo, protože mě to naučila zkušenost. V Ostravě jsem hrál ve skupině, kde byli čtyři kapelníci a já baskytarista. Vždycky se na zkoušce hádali a já čekal, kdy už půjdeme hrát. Nakonec se vzájemně povyhazovali, takže jsem v kapele zůstal sám a stal se kapelníkem.

K výročí Laury vyšlo dvojalbum, zremasterovaná prvotina Žár trvá a novinka Továrna na sny. To proto, aby měl váš fanoušek srovnání?

Šůcha: Srovnání se rozhodně nebráníme, ani k němu nevyzýváme. Nová deska je ale určitě hudebně barevnější. Přece nebudeme hrát třicet let stejně, to by nás ani lidi nebavilo.

Jak vzniklo třináct nových písní?

Šůcha: Ze začátku jsme jich měli samozřejmě víc, ale vyvrbilo se to takhle. S některými jsem váhal, třeba s Andělem strážným. Nakonec jsem rád, že tam je. Továrna na sny je výběr za období pěti let.

Zpěvačka Lucie Bakešová.

Zpěvačka Lucie Bakešová

FOTO: Jan Šída, Právo

Lucie, ztotožnila jste se jako zpěvačka se všemi texty?

Bakešová: Rozhodně o nich přemýšlím a s Karlem jako jejich autorem o nich mluvím. Dokonce jsem jeden text odmítla zpívat, protože mi přišel hloupý. Všem písním, které zpívám, rozumím. Jinak bych je nemohla interpretovat.

Koho napadlo vydat s Továrnou na sny i desku Žár trvá?

Šůcha: To je skvělý nápad naší manažerky. Samozřejmě chci být aktuální, nebýt jen tím pánem, který kdysi nahrál dobrou desku. Chci být pánem, který udělal znovu kvalitní album, má zase dobrou kapelu a dobrou zpěvačku.

Nechal jste se slyšet, že budete hrát ještě dvacet let. Co tedy od vás můžeme očekávat příště?

Šůcha: Je zábavné si připomenout minulost, ale nedá se z ní žít. Proto jsem strašně stál o to vydat novou desku. A co bude po ní? Něco určitě. Nedávno jsem se dozvěděl, jak to budu mít se svým důchodem a zjistil jsem, že dvacet let hraní bude ještě málo, takže ať žije budoucnost.

Album pokřtíte v Praze a Brně. Budou se křty nějak lišit?

Šůcha: V Brně pokřtí album Pavel Váně a v Praze Petr Janda, apoštolové českého rocku. První část odzpívá Lucie jako nová Laura, pak bude křest a po pauze nastoupí Lenka Nová, po ní Ilona Csáková a na závěr dokončí celý set všechny holky.

Bakešová: Vyhovuje mi to, mám obě holky jako zpěvačky moc ráda. Z Lenky možná i trochu čerpám, zaujalo mě její pojetí písniček. Občas mě s nimi lidé srovnávají, ale tomu se asi nedá vyhnout.

Mohla by Laura a její tygři fungovat bez Karla Šůchy?

Šůcha: Jednoduchá odpověď. V republice jsou tisíce kapel, které fungují bez Šůchy, tak proč by nemohla fungovat Laura?!