„Téma mě zajímalo od dětství, kdy jsem si hrál s dědečkovou šavlí, a v hlavě mi to zůstalo zasunuté. Tím, že jsem navštívil ta místa, Čeljabinsk, Vladivostok, člověk si to najednou v hlavě srovná, a když se o tom dneska bavíme, už to není jen slovo Čeljabinsk,“ uvedl Nikolaev.

„Češi bojovali proti velké přesile, a přesto vítězili, oni tam působili neporazitelně,“ vysvětlil režisér. „Máme štěstí, že to téma zpracováváme dneska, protože za 1. republiky to byla součást propagandy, aby se stát nějak motivoval. My se na to můžeme dívat objektivně, nemáme potřebu dělat z Rakušanů nějaké démony. Nemáme ani touhu dělat ze všech legionářů hrdiny. Bylo to tak, jak to bývá, byli tam hrdinové, byli tam zrádci. Vždyť tam bylo 70 000 mužů.“

Bratři Krausovi jako legionáři

Bratři Krausovi jako legionáři

FOTO: Jan Rasch/legiefilm.cz

Podle Nikolaeva je na film potřeba 100 miliónů korun a točit by se mělo na konci roku 2016. Do kin by se mohl film dostat v roce 2017. Tvůrci se snaží navázat kontakty i v zahraničí. V počátcích filmařům asi tři roky stát nic nepřispěl, ale teď se prý situace pomalu obrací.

Československé legie byly jednotky českých a slovenských vojáků, které odmítly bojovat za rakousko-uherské zájmy a zformovaly samostatné vojsko. Nejdůležitější byly legie v Rusku, existovaly však i ve Francii a Itálii. Z hlediska Rakouska-Uherska, které dlouhodobě ignorovalo potřeby a práva Čechů i Slováků, šlo o zradu.

Legionáři výrazně zasáhli do bojů na Ukrajině a v Rusku. Chtěli bojovat hlavně proti Rakousku-Uhersku a Německu, ale museli se pustit i do bojů s ruskými bolševiky. Ovládli transsibiřskou magistrálu a dojeli až do Vladivostoku. V Rusku bylo přibližně 70 000 mužů, celkově bylo legionářů zhruba 100 000.

Důstojník japonské císařské armády, Ondřej Trojan a Ivan Trojan

Důstojník japonské císařské armády, Ondřej Trojan a Ivan Trojan

FOTO: Jan Rasch/legiefilm.cz

Nad filmem převzali záštitu politici Jan Hamáček (ČSSD) a Petr Gazdík (STAN). „Tento film je pro všechny důkazem toho, že koalice a opozice je přece jenom schopná se na něčem shodnout. A to, že máme naší mládeži a dětem představovat naši historii. Je to historie hrdinů, díky kterým můžeme žít ve svobodné společnosti,“ řekl Gazdík.