Nezkušená dívenka zpracovaná ambiciózní matkou chce slávu a zvonivé mince, jenže nemá stanovené hranice, za které už nelze jít. Po začátcích v Praze dostane finančně mnohem výhodnější nabídku na hlavní role v Berlíně. Odjíždí a setkává se s „ďáblem“, ministrem propagandy Goebbelsem, který jí neustále nadbíhá. Jenže pak se do toho vloží jeho žena Magda a následuje proslulá intervence samotného Hitlera.

Herečka se z mediálního a finančního vrcholu okamžitě propadá na dno. Přicházejí kafkovské zákazy. A po válce ji čeká další kafkárna – nesmyslné obvinění ze špionáže a zrady vlasti, dokonce návrh na šibenici.

Tatiana Pauhofová jako Lída Baarová

Tatiana Pauhofová jako Lída Baarová

FOTO: Česká televize

Příběh má strhující příchuť faustovského dramatu. Filip Renč ho natočil šikovně, s řadou pěkných point. Má rytmus, nenudí. Pro Renče je typický silný patos, hudba je snad až přehnaná. Snímku by slušelo ubrat alespoň 20 % hysterie, v zásadě je ale docela povedený.

Karl Markovics (Goebbels) a Pavel Kříž (Hitler)

Karl Markovics (Goebbels) a Pavel Kříž (Hitler)

FOTO: Česká televize

Překvapí některé těžko pochopitelné drobnosti – třeba herec Fröhlich učitelsky vysvětluje Baarové, kdo je Goebbels a jak je mocný, přestože ona sama už bydlela a pracovala v Německu. Navíc Goebbelse sice hraje rodilý mluvčí Karl Markovics, jenže je předabovaný do češtiny a nefunguje to, hodně ztratil na démoničnosti. Překvapivě dobře působí Pavel Kříž, který skutečně vypadá jako Hitler.

Nejvíc herecky vyniká Simona Stašová jako nesnesitelně snaživá matinka. Její hamižnost a hloupost kulminuje, když vyčítá dceři, že nechala v Berlíně drahé šaty a jela domů (v době, kdy se už v Německu masově vraždilo na ulicích).

Tehdy rozumný tatínek (Martin Huba) bouchne do stolu, i když by asi chtěl bouchnout spíše do ní. Tatiana Pauhofová hraje Baarovou spíše jako naivku, kterou asi i částečně byla.

Lída Baarová na čaji u Hitlera

Lída Baarová na čaji u Hitlera

FOTO: Česká televize

Skutečná Baarová nebyla žádný zločinec. To, že jí hlavně komunisté přáli šibenici, svědčí spíše o zrůdnosti tehdejší atmosféry. Když se to nepovedlo, pomstili se alespoň na její sestře Zorce. Jak Baarová popsala, cestu do divadla ji zastoupil jeden z významných herců, horlivý komunista. Řekl, že sestra Baarové mezi české herec nepatří.

Na druhou stranu nebyla ani čistá lilie a sympatická důvěryhodná osobnost. Pravda se dnes těžko hledá, ale většina svědectví vypovídá o tom, že byla narcistní, sobecká, vypočítavá. Své výpovědi měnila – vše mělo vypadat tak, že ani neměla vlastní vůli a za všechno mohou ti druzí.

Každopádně by si divák neměl dělat obrázek o Baarové jen z jednoho filmu. Existuje starý citát, který ten problém dobře vystihuje: Timeo lectorem unius libri – Bojím se čtenáře jediné knihy.

Celkové hodnocení: 70 %