Článek
Od úplně trapných českých komedií se Padesátka odlišuje stupňovaně cynickým černým humorem. Díky tomu do značné míry překoná počáteční rozpačitost a finále už je na výbornou.
Nádhernou postavu si zahrál Jiří Schmitzer, jehož brutálně asociální myslivec hýří hláškami. Dobrý je zklamaný otec běžkaře (Ondřej Pavelka) a jeho hádky se synem (Jakub Prachař). Také Marek Taclík (běžkařský přeborník) chvílemi perlí. Mladí protagonisté sice mají roztomilé kostýmy ze sedmdesátek, ale vedle starších herců působí nevýrazně. Mádl a děvčata kolem hodně přehrávají (zřejmě úmyslně).
Příběh začíná tím, jak nadšený otec nutí syna do závodů na běžkách v Krkonoších, ale ten se zajímá spíše o tamní stárnoucí ženy, kterým chce vyhnat „mráz z duše“ pomocí sexu. Přeborník po závodě nešťastně zabloudí v mlze a dojde k chatě, kde otec zase dává mladému „sodu“. Když spolu všichni začnou mluvit, postupně odhalujeme, co všechno se stalo na horách v sedmdesátých letech, kdo s kým něco měl, kdo je s kým příbuzný. Vášně houstnou...
Jakub Prachař
Retro scénky ze socialismu nejsou vždy úplně ostrovtipné, ale na druhou stranu třeba ta s polskými lyžaři zajiskřila. Film si však pohrává s několika žánry. Když zamíří do prvoplánových kameňákovin (bláznivé věštění z hrnečků, divný sex), je trochu trapný, ale většinou z toho nějak vybruslí. Naservíruje absurditu, monty-pythonovskou šílenost, bizarní nápad (strašidelná scéna s myslivcem).
Pokud máte rádi úchylný humor a komunistické hity ze 70. let, neváhejte.