RECENZE: Neznámý muž v příběhu studené války. Steven Spielberg se v Mostu špiónů vrací ve skvělé formě

Režisér Steven Spielberg se k ní vrací ve svém novém filmu Most špiónů, přičemž jako hlavní postavu představuje muže, o němž se tehdy nepsalo - newyorského pojišťovacího právníka Jamese Donovana pověřeného obhajobou Abela a tajným vyjednáním výměny.

Že je Spielberg mistrným vypravěčem velkých příběhů se silnými postavami, je známo. Stojí však za zmínku, že se po poněkud méně vydařeném Lincolnovi vrací po třech letech ve formě, kterou měl v časech oscarového Schindlerova seznamu.

I tentokrát přivádí na plátno svého typického hrdinu, muže čestného, laskavého, v zásadách a postojích mimořádně pevného. Dobrého Američana, milujícího manžela a otce rodiny, jehož mimořádný smysl pro pravdu mu velí překonat pohrdání a nepřátelství okolí, když přijme obhajobu ruského špióna.

Jejich vztah (v podání Toma Hankse a neméně brilantního Marka Rylance) se vyvíjí po čas jejich rozhovorů s velkou emocionální silou i napětím. Donovan žádá pro každého stejnou spravedlnost, právo na obhajobu i respektování faktu, že Abel není zločinec, ale nepřítel, který pracoval pro vlast.

V boji předem prohraném je mu Abel se svým stoickým klidem („Vy se nebojíte?“ „A pomohlo by to?“) vynikajícím filmovým partnerem.

Hned v prvních záběrech ho Spielberg představí beze slov tak, že přesně víme, jaký je. Vývoj jeho vztahu s Donovanem k úctě až přátelství je tak díky hereckým výkonům a preciznímu scénáři, v němž každé slovo sedí, i díky Spielbergově perfektně promyšlené režii zcela uvěřitelný.

V druhé části se přesouváme s Donovanem do Berlína v době stavby proslulé zdi. Zejména tam vynikne, jak umí Spielberg skvěle vytěžit atmosféru doby. Z dokonalého, pečlivě připraveného obrazu města, které se stává dělicím prvkem mezi dvěma světy a trhá od sebe navzájem lidi i jejich životy, doslova mrazí. A Spielberg jde ještě dál.

Do cesty staví svému hrdinovi mladého amerického studenta, který byl jen shodou nešťastných okolností zatčen, a Donovan se rozhodne zachránit i jeho. To je pro další vývoj filmu dobrou příležitostí k relativizaci chování obou velmocí. Zatímco zpočátku sledujeme Američany jako ty, kdo se ke svým nepřátelům chovají s respektem a maximální humánností, náhle je tu jiný americký postoj - kašleme na jakéhosi, byť vlastního člověka, když to má zkomplikovat výměnu cenného špióna, který by v sovětském vězení mohl promluvit.

A Donovanovo pevné odhodlání a trvání na podmínce záchrany obou vnáší v závěru do filmu znovu napětí, které ve druhé části poněkud uvadlo.

Steven Spielberg má díky svému renomé samozřejmě velkou výhodu v tom, že mu spolupráci neodmítnou vynikající profesionálové. Tentokrát se na scénáři, který původně přinesl nepříliš zkušený londýnský dramatik Matt Charman, podíleli mistři slova bratři Coenové, za kamerou stál Spielbergův letitý spolupracovník Janusz Kaminski, hudbu sice nesložil John Williams, ale Thomas Newman ho nahradil dobře.

O Hanksovi nemluvě, přičemž vedle této nezpochybnitelné hvězdy podávají minimálně stejně perfektní výkony především zmíněný Mark Rylance v postavě Abela, Sebestian Koch jako východoněmecký právník, Amy Ryanová jako paní Donovanová či v menší roli Alan Alda. A to vše je na výsledném filmu vidět.