Hlavní obsah

RECENZE: Paolo Sorrentino šíří Mládí a krásu

Právo, Věra Míšková

Už od první projekce na letošním karlovarském festivalu obsadil film italského režiséra Paola Sorrentina Mládí první místo v žebříčku Divácké ceny Práva a tu také na závěr osobně převzal představitel jedné ze dvou hlavních rolí Harvey Keitel. Nyní tento film uvádí festival společně s distribuční společností Aerofilms a s Českou televizí do kin.

Foto: Aerofilms

Michael Caine (vlevo) a Harvey Keitel v hlavních rolích Mládí.

Článek

Originální italský filmař Sorrentino se celosvětově proslavil svým předchozím filmem Velká nádhera, který dosáhl až na amerického Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film.

Mládí je jeho první film natočený v angličtině s vynikajícími anglickými (Michael Caine, Rachel Weiszová) a americkými herci (Harvey Keitel, Paul Dano, Jane Fondová) v hlavních rolích.

Ty stěžejní hrají Caine a Keitel – dva staří přátelé, kteří se jako každý rok sejdou v luxusním lázeňském hotelu ve švýcarských Alpách, aby prošli fyzickou i psychickou očistnou kúrou.

Hudební skladatel a dirigent Fred Ballinger (Caine), unavený svými osmi křížky, tu navíc hledá náboj pro zbytek života, ale vrátit se k práci odmítá: s elegancí pravého gentlemana a zároveň s chlapskou razancí vyhodí i tajemníka britské královny, který ho přijede požádat, aby vyhověl panovnici a dirigoval pro ni své Prosté písně.

Naopak filmový režisér Mick Boyle (Keitel) vedle lázeňských procedur připravuje se skupinou mladých kolegů scénář pro svůj nový film, který má být završením jeho kariéry.

Především ale oba vedou nekonečný rozhovor o životě – včetně krásy milování v mládí a potíží s prostatou ve stáří. A protože jsou oba už dost zkušení, a protože jim stáří přineslo moudrost jako to nejcennější, co může tento věk nabídnout, spíše s nadhledem a vtipem své životy glosují, než aby nostalgicky vzpomínali. A ponechávají zcela na divácích, aby si pro své vlastní stáří vybrali jednu z obou možných variant jeho prožívání.

Sorrentino je obklopil řadou zajímavých postav, počínaje Fredovou dcerou, kterou právě opustil Mickův syn, až k lázeňským hostům, z nichž každý má ve filmu své přesné určení a místo. Mladý herec zahořklý slávou, kterou mu vynesla postava robota, a jehož obličej díky tomu nikdo nezná, se teď připravuje na roli Hitlera tak důkladně, že maskou vyděsí osazenstvo hotelu. Miss Universe, která se nahá zjeví oběma starcům v bazénu. Mlčící pár, o němž ti dva uzavírají sázky, zda spolu promluví…

A obklopil je také nesmírnou krásou, kterou tvoří z úchvatných obrazů podobných jako v předchozím filmu i z precizních dialogů. Předností Mládí oproti Velké nádheře je pak větší vstřícnost k publiku, což znamená poněkud menší opojení jen vlastní fantazií a více prostoru pro tu diváckou. A také velké emoce, ty skutečné, prosté laciného sentimentu.

Není mnoho filmařů, kteří by se za city svých hrdinů nestyděli a dokázali jim je předepsat v takové míře, jakou dokážou přesvědčivě přenést na diváky jen velcí herci. Keitel, Caine, Weiszová v postavě jeho dcery či Fondová v malé, ale nesmírně silné roli Mickovy dvorní herečky to dokážou s obdivuhodnou přesností, takže publikum naprosto přirozeně střídá dojetí a smích.

A když se v závěrečné scéně rozezní ta nejprostší hudba, diváci, v opojení její nádherou – a také mládím, které nemá mnoho společného s věkem –, zůstávají sedět až do konce titulků a možná ještě chvilku poté. A to se dnes u drtivé většiny filmů rozhodně nestává.

Mládí
Itálie/ Francie/ Švýcarsko/ Velká Británie 2015, 118 min. Režie: Paolo Sorrentino, hrají: Michael Caine, Harvey Keitel, Rachel Weiszová, Paul Dano, Jane Fondová a další.

Celkové hodnocení: 90 %

Reklama

Výběr článků

Načítám