Článek
Loňský soutěžní film Jimmyho tančírna, který ve čtvrtek vstupuje do českých kin, sice odjel bez ceny, přesto má právě k dramatu Zvedá se vítr svým způsobem blízko v tom, že se oba týkají irské občanské války.
Příběh Jimmyho tančírna vychází ze skutečného osudu irského komunisty Jamese Graltona, který ve dvacátých letech otevřel taneční a společenský klub, ale právě v důsledku občanské války musel odejít do exilu a klub skončil.
V roce 1932 se Jimmy vrací a pokouší se s přáteli znovu ho přivést k životu. Učí se v něm tanec i box, jsou tu kurzy zpěvu, truhlářství, hraje se jazz a postupně se kolem něj stmeluje komunita podobně – levicově – smýšlejících lidí. Jenže místní církev a místní fašisté to nesou mírně řečeno s nelibostí…
Loach, pro kterého napsal scénář jeho dávný spolupracovník Paul Laverty, postavil film především na postavě hlavního hrdiny. Gralton v podání pohledného Barryho Warda je ryzí sympaťák, který dokáže lidi nadchnout, a bylo by velmi obtížné k němu cítit cokoliv jiného než náklonnost, nefandit mu.
Je to ale zároveň hrdina kladný téměř až k hranici snesitelnosti (kouření v té době nebylo považováno za neřest a žádnou jinou Jimmy nemá), a i když ji nepřekračuje, působí film navzdory tomu, že jde o skutečnou postavu, jako příběh spíše pohádkový.
Loachova režie je jako vždy přímočará, stravitelná, vstřícná, ale ne podbízivá. Film působí příjemně i rekvizitami a kostýmy třicátých let, ale taková zábava jako Loachův snímek Hledá se Eric z roku 2009 to není.
| Jimmyho tančírna |
|---|
| VB/ Irsko/ Francie 2014, 106 min. Režie: Ken Loach, hrají: Barry Ward, Simone Kirbyová, Francis Magee a další. |