Hlavní obsah

Australský kytarista Tommy Emmanuel: Můj život je tvrdá práce a cestování

Právo, Šárka Hellerová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Australský kytarista Tommy Emmanuel zakončí v sobotu 29. listopadu v Kongresovém centru Praha sedmnáctý ročník hudebního festivalu Kytara napříč žánry. Právu poskytl rozhovor.

Foto: ČTK

Tommy Emmanuel rád čerpá z jiných kultur a sleduje, jak se žije jinde.

Článek

Kromě vlastní tvorby hru na kytaru vyučujete. Jak často se s dalšími kytaristy dělíte o zkušenosti?

Rád vedu jednou za čas nějaký workshop. Například dělám každý rok v Austrálii kytarový tábor. Je to čtyřdenní program se 120 studenty. Minulý měsíc jsem měl tříhodinovou přednášku v Londýně, na které bylo přibližně 50 studentů. Kromě toho učím na Berklee College of Music v Bostonu a na Musician Institute v Los Angeles. Když se to sečte, učím poměrně hodně.

Potkáváte dost talentovaných kytaristů?

Všude. Na celém světě je tolik mladých nadějných muzikantů. Šikovní kytaristé jsou všude, třeba i v Číně, Japonsku nebo v Rusku. Prostě úplně všude.

Co od vás chtějí slyšet?

Myslím, že mladé lidi na mně nejvíc zajímá fakt, že s kytarou jezdím po celém světě a mám mnoho koncertů. To je něco, co by chtěli také dělat. Takže se obvykle ptají, jak můžou začít a jak se stanou koncertními kytaristy. Je to lákavé pro mnoho lidí, protože kytara je úžasný nástroj. Chtějí kytarou žít, mít koncertní kariéru. S tím jim mohu pomoci.

Máte vždy odpověď?

Snažím se vždy pomoci nejlépe, jak to jde. Mám hodně autentických zkušeností, což pomáhá. Žiju a koncertuju v reálném světě, pro mě není kytara akademickou záležitostí a teoretizováním o světě hudby.

Šikovní kytaristé jsou všude, třeba i v Číně, Japonsku nebo v Rusku

Není to ani zkušenost hvězdy takové velikosti, že je její život v podstatě surreálný. Můj život je tvrdá práce a hodně cestování. To je ten klíč.

Prakticky každý rok objedete svět. Dokážete si to vychutnat?

Naprosto. Nejtěžší na tom je, že jsem pryč od rodiny. Ale musíme to zvládnout, tímhle nás živím. Narodil jsem se proto, abych hrál. Snažím se z toho vytěžit co nejvíc. Baví mě, že při tom vidím svět. Moc rád se také učím od jiných lidí, čerpám z jiných kultur a sleduju, jak se žije jinde.

Je cestování inspirací pro vaše skladby?

Ano, často. Člověk neustále čeká, že se stane něco magického, co ho inspiruje. Cestování takovou inspiraci často přináší. Složil jsem skladby v Africe, Thajsku nebo třeba v Japonsku. To ale neznamená, že doma by to nešlo. Mnohé vznikly doma.

Můžete jmenovat nějakou, která vznikla přímo v místě své inspirace?

Třeba Mombasa. Napsal jsem ji v Africe. Byl to jeden z těch silných spontánních momentů.

Naposledy jste loni vydal koncertní album Live And Solo In Pensacola a společné album s kytaristou Martinem Taylorem The Colonel and the Governor. Plánujete novou sólovou desku?

Ano. Mám už ji dokonce hotovou. Vyjde ale až příští rok.

Příští sobotu budete opět hrát v České republice…

Těším se na to. Do České republiky se vracím rád, většinou jsem tam každý rok. Rád hraju lidem – a v Praze je to vždy příjemný večer.

Může se Vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám