Hlavní obsah

Renč chce točit o Baarové

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Režisér Filip Renč chce v březnu 2015 po dlouhých přípravách začít s natáčením filmu o hvězdě prvorepublikové kinematografie Lídě Baarové. Po třinácti letech čekání si tak splní sen, když převede na plátno scénář Ivana Hubače. Snímek s pracovním názvem Hodina pokušení - Lída Baarová, by se měl v kinech objevit v roce 2016.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Filip Renč

Článek

Podle producenta Jiřího Jurtina ze společnosti Nogup agency, která se naposledy podílela na Olmerově snímku Bony a klid 2, bude rozpočet náročného historického projektu kolem 80 miliónů korun.

„Čekáme ještě na podzimní rozhodnutí fondu kinematografie, ale v zásadě jsme rozhodnuti natáčet od jara. Zatím intenzivně pokračujeme v hledání hlavních představitelů, tedy českých i německých herců. S architektem Zdeňkem Flemingem pátráme po vhodných lokacích a lokalitách - film se totiž odehrává především v Berlíně 30. let minulého století,” řekl Renč. Favoritku na titulní roli má, její jméno ale neprozradil.

„Je to velká výzva a současně asi nejtěžší filmový úkol, který jsem kdy měl před sebou. Zároveň i velká zodpovědnost, protože doba, v níž se příběh odehrává, byla pro český národ i českou kulturní frontu zlá,” dodal tvůrce více než dvou desítek filmů, který v roce 1991 debutoval psychologickým thrillerem Requiem pro panenku.

Zemřela v Rakousku 

Lída Baarová zemřela zbavená svéprávnosti 27. října 2000 v Salcburku ve věku 86 let, pochována je v Praze-Strašnicích. Rodačka z pražských Nuslí stanula před kamerou poprvé v roce 1931 a účinkovala ve třech desítkách českých filmů. Život i kariéru okouzlující tmavovlásky krutě poznamenal blízký vztah k nacistickému ministru propagandy Josefu Goebbelsovi, jehož úmysl se kvůli ní rozvést zastavil až Adolf Hitler. Po válce byla obviněna z kolaborace a strávila přes rok ve vězení. Po únoru 1948 emigrovala, v 50. letech hrála v italských a španělských filmech, mimo jiné ve Felliniho Darmošlapech.

„Scénář nebude životopisem této herečky, bude popisovat jen úsek z jejího života od roku 1936 k období po 2. světové válce. Především tedy vztah ke Goebbelsovi a následky, které to mělo pro ni a její rodinu,” řekl Renč. Nadstavbou bude pohled na českou veřejnost a především uměleckou elitu té doby: jak se na ni pohlíželo před válkou, během ní a po ní, kdy řada filmových hvězd skončila ve vězení.

„Bude to silný příběh o takovém pokušení a lásce nad propastí. Uvidíme, co se nám podaří do toho dostat,” dodal režisér. Herecké smlouvy podle něj zatím nejsou podepsány, čeká ho řada jednání. Německé role chce obsadit německými herci, což bude otázka dalších měsíců.

Z plátna zazní čeština i němčina, což se stále podle Renče řeší. Především jde o případné uvedení v televizi - i proto je zastáncem dvou jazykových variant. „Američani se s tím nemazlí, neboť všude na světě se podle nich mluví anglicky. Nemají s tím problém ani v Japonsku nebo v Číně. My takovým jazykovým fenoménem nejsme, a tak se s tím musíme poprat,” dodal.

Reklama

Výběr článků

Načítám