RECENZE: Nekonečná láska. Naivita nevadí, ale nuda je to vražedná

Oběma jim je sedmnáct a opustili střední školu. Jade je krásná blondýna z bohaté rodiny, její otec, špičkový kardiochirurg, jí naplánoval studium medicíny, už na začátku je přijata na prestižní univerzitu a prázdniny by měla strávit na praxi u proslulé lékařky.

David je celkem obyčejný kluk, pomáhá otci v rodinné autodílně, penězi rozhodně hýřit nemůže, a ač by se bez problémů dostal na vysokou, chce zůstat s tátou u aut. Jade pozoroval celé čtyři roky, ale nikdy se neodvážil nesmělou a poněkud osamělou krásku ani oslovit, natož pozvat na rande. Až náhoda na poslední chvíli před dívčiným odjezdem z rodného luxusního domu vše zařídí.

Jiskra velké lásky mezi nimi přeskočí hned, jak se setkají, a jejich cit hodlá hory přenášet. Především se ale musí přenést přes nechuť Jadeina otce, který se nehodlá smířit s tím, že by mohla milovat někoho jiného. David se mu nelíbí a od první chvíle mu to dává zatraceně najevo.

Hotovo. Příběh, jakých se od časů těch kalendářových či literární edice Červená knihovna urodilo podle stejného návodu k použití nepočítaně. A samozřejmě i na filmovém plátně je k vidění po tisící prvé. Jen má někdy lepší a jindy horší úroveň. Ten nynější patří do druhého pytle.

Scénář sice vznikl podle literární předlohy Scotta Spencera, ale ta byla celkem zbytečná – tuhle historku mohl levou rukou za večer spíchnout libovolný začínající scenárista i bez předlohy. Nemuselo by vadit, že děj je naivní, používá všechna myslitelná klišé počínaje blankytnými plášti absolventů a konče nesnesitelným milujícím otcem.

Mnohem horší je, že nemá nejmenší jiskru, oba hlavní hrdinové působí jako voskové figuríny, o nadhledu nebo dokonce smyslu pro humor nemůže být vůbec řeč. A dialogy jsou jako opsané ze všech románů pro služky, co jich kdy na světě vzniklo.

Režisérka Shana Festeová se do textu, který postrádá originalitu i atraktivitu, položila s plnou vahou a vše nudné ještě umocnila. V dlouhých bezobsažných záběrech přesvědčuje diváky, že když se dva mladí krásní lidé milují, je to silné, sděluje, že chata špičkového lékaře je luxusní a autodílna a její prostředí sice skromné, ale vztah otce a syna o to pevnější.

Anglická modelka a herečka Gabriella Wildeová je fotogenická a pyšní se záplavou dlouhých vlasů, jež impozantně vlají ve větru, když běží vstříc svému milému, ale je zjevné, že i kdyby měla co hrát, neuměla by to.

Její krajan Alex Pettyfer je na tom maličko lépe, ale už od pohledu je příliš nevýrazný na to, aby mu divák v souboji s Jadeiným tátou zaujatě fandil.

Ostatně emoce jsou to poslední, co tenhle film o lásce dokáže na diváky přenést. Vleklá nuda od začátku totiž vše, co by případně mohlo diváky zaujmout, spolehlivě zabíjí. A tak jen ti, kdo zaslepeni vlastní první velkou láskou touží bezmyšlenkovitě sledovat příběh jiných zamilovaných, mohou tento film přijmout a třeba se radovat z toho, že jim nikdo takové překážky do cesty neklade.