Článek
RTA se do konce roku 2011 připojovala do vysílání Primy. Společnost FTV Prima se nejprve neúspěšně pokusila změnit podmínky licence z roku 1994, aby nemusela poskytovat prostor regionálním stanicím. Poté vysílání kanálu Prima ukončila a nahradila ho programem Prima family. Tím zanikla původní licence včetně povinnosti sdílet vysílací frekvence s regionálními stanicemi. Poté začaly vleklé soudní spory na více frontách.
Městský soud v Praze loni vyhověl žalobě RTA a osvědčení o zániku licence zrušil. Označil ji za sdílenou a nařídil radním, aby se jejím zánikem zabývali znovu za účasti RTA. Nejvyšší správní soud však verdikt změnil a sám žalobu odmítl. Důvodem bylo to, že platnost licence k provozování televizního vysílání ze zákona zaniká na základě žádosti provozovatele o ukončení vysílání.
Faktické vyvlastnění?
RTA v ústavní stížnosti tvrdila, že kvůli zániku licence nemohla pokračovat ve svém podnikání a smysluplně využívat svůj majetek. Osvědčení o zániku licence podle RTA porušilo princip ochrany práv nabytých v dobré víře a právní jistoty. Šlo prý o "faktické vyvlastnění".
Podle ÚS byla společnost FTV Prima nepochybně oprávněná požádat RRTV o ukončení vysílání, čímž platnost dříve udělené licence zanikla. "ÚS připouští, že zánik možnosti provozovat regionální televizní vysílání v rámci licence FTV Prima se mohl negativně projevit v majetkové sféře stěžovatelek (RTA)," stojí v usnesení. Podle ÚS ale RTA nemohla očekávat, že možnost využívat licenci k regionálnímu vysílání je časově neomezená. K zásahu do práv na ochranu majetku a podnikání tak prý nedošlo.
NSS v jiné větvi sporu letos v lednu zamítl stížnost Primy ve sporu o změnu původních licenčních podmínek. V tomto verdiktu NSS uvedl, že povinnost poskytnout prostor provozovatelům regionálního vysílání platila i po přechodu na digitální vysílání.