Hlavní obsah

Rytíři z Blaníku jsou spíchnutí horkou jehlou

Právo, Radmila Hrdinová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Do hory Blaník se vstupuje skrze bývalý hanbinec a uvnitř je hospoda nejspíš páté cenové skupiny. To je zřejmě nejobjevnější sdělení nové hry Jiřího Suchého Rytíři z Blaníku a krasavice Lída, která měla na prknech pražského Semaforu premiéru na svatého Valentýna.

Foto: Dušan Dostál

Jitka Molavcová (Háta) a Jiří Suchý (Břeněk)

Článek

Ale jakmile do té duté hory vstoupíte, ovládne vás nuda a rozpaky z textu, který působí, jako by ho autor spíchnul narychlo horkou jehlou. Přitom právě od Suchého lze očekávat, že k tak zásadnímu tématu přistoupí osobitým způsobem, stejně jako to před lety učinili Zdeněk Svěrák s Ladislavem Smoljakem v cimrmanovském Blaníku. To se ale bohužel nestalo.

Semaforský Blaník postrádá vtip i zásadní téma, pokud za ně nechceme pokládat to, že rytíři se postupně stereotypně zamilovávají do zajaté studentky archeologie Lídy (Lucie Černíková), která sem omylem zabloudila – a jaksi neví, co tu má vlastně dělat. Nevědí to ale zjevně ani ostatní postavy, které se tu objeví se stejnou nahodilostí – obchodní zástupce nabízející rytířům gripeny (Václav Kopta) či Klaun-imitátor Felixe Holzmana (David Šír), kterého agentura omylem poslala do Blaníku místo do Braníku, což je dobrý fórek, na němž ale těžko vystavíte celou postavu či situaci.

Zbytečné vulgarity

Hra tak bohužel poněkud těžkopádně klopýtá od jednoho fórku k druhému (občas se zbytečnou vulgaritou, jíž se v Semaforu vždy šetřilo), a když už se neví, jak dál, tak se zpívá.

Patřičné oživení do blanické šedi nevnese ani svárlivá hostinská Háta, jejíž jídlo se nedá jíst, a její pod pantoflem držený muž Břeněk. I když jejich výstupy jsou přece jen o něco živější, hlavně díky charismatu obou protagonistů, nelze přehlédnout, že jde jen o xtou variantu dvojice, kterou Jitka Molavcová a Jiří Suchý na prknech Semaforu předvádějí.

Hudbu, které je v tomto kousku méně, než by divák čekal, složil zkušený muzikant i divadelník Michal Pavlíček na texty Jiřího Suchého. Je to hudba podivuhodně, leč zřejmě záměrně stylově roztříštěná, v níž posluchač zaslechne širokou sféru inspirace – od jazzu přes retro, disko, pop až k čemusi, co připomíná pouťovou baladu. Ale právě touto všehochutí hudba jen posiluje dojem nekompaktnosti semaforské blanické exkurze.

Jiří Suchý: Rytíři z Blaníku a krasavice Lída. Libreto a texty písní Jiří Suchý, hudba Michal Pavlíček, režie a výprava Jiří Suchý. Premiéra 14. února 2013 v Divadle Semafor Praha

Celkové hodnocení 50 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám