Ruizova kniha vyšla v mnoha zemích a u nás se podle nakladatelství Pragma stala 4. nejprodávanějším titulem za posledních deset let. Kniha se pohybuje v oblasti mystiky a psychologie, která je podobná buddhistickému myšlení. Mexičan Ruiz vychází z moudrosti starých Toltéků a v knize předává jejich poselství moderním lidem s cílem, aby žili šťastnější život.

„Dona Miguele Ruize ovlivnila autonehoda, při které málem zemřel a ocitl se mimo tělo. Tento zážitek ho natolik posunul, že se vrátil domů a učil se od dědečka a od maminky toltécké tradici. Stal se potom učitelem,“ sdělil Novinkám Dušek.

„Teď jede po světě turné s výzvou Pomozte mi změnit svět. Já se těším, že se konečně s Donem Miguelem Ruizem setkám. Já jsem ho ještě nepotkal. Když jsem byl v Mexiku v roce 2009, tak jsme se minuli o den. Já jsem nemohl přebookovat letenku, protože jsem měl představení v Čechách.“

„Se Čtyřmi dohodami jsem se setkal poprvé, když vyšly v Čechách. Najednou se objevila taková knížečka a já jsem si říkal, že to je zase jedna z těch, které nám pořád radí, jak zlepšíme život. Tak jsem to s takovým pocitem prolistovával, nicméně ta kniha mě přitáhla. Koupil jsem si ji a přečetl za jeden večer. Zdála se mi zajímavá, i když jsem mnohému nerozuměl. Zejména toltécké pojetí lásky mi připadalo hodně hypotetické. Zdálo se mi v rozporu se zkušeností, kterou člověk má. Ale pořád mě to přitahovalo. Četl jsem i další knihu Láska, vztahy, přátelství a mezitím nastal souběh událostí, které vedly k tomu, že jsme vyvinuli divadelní představení Čtyři dohody.“

Za šamany Dušek nejezdí

Jaroslav Dušek bývá spojován s indiány a šamany, ale osobně za nimi do pralesů nejezdí. „Za šamany cíleně nejezdím. Občas se s nějakým potkám tady nebo tam. Nepožívám ani žádné látky, jsem asi poslední člověk, který nevypil ayahuascu. Nejím léky dvacet let, žádné stimulanty kromě kávy. Mě spíše zajímají půsty a podobné techniky. Neprošel jsem ani žádným zasvěcením. Jsem takový prostý pitomec,“ vtipkuje Dušek.

„Jak se to představení hraje devět let, zpočátku proti tomu diváci hodně protestovali, diskutovali nahlas. Říkali, že to jsou nesmysly. Pak se to časem změnilo, lidi začali chodit opakovaně a publikum bylo ladně naladěné. Ale teď se děje to, že začali zase chodit ti, kteří jsou z toho zaskočeni. Takže se znovu objevují diváci, kterým kupují lístky nějací známí a nutí je tam jít. A zase se děje, že někdo vstane a odejde pobouřený.“

„Čtyři dohody se týkají univerzálního, nenáboženského a neideologického principu. To je moje interpretace. Domnívám se, že v tom není náboženství, žádná ideologie. Je to osobní cesta každého člověka. Proto si myslím, že musí v sobě obsahovat rezonanci jak s raným křesťanstvím, tak s buddhismem, se všemi stezkami, které byly založené na osobní cestě.“