Koncert pro Nicholsona a Keatonovou

Čiší z ní pro ně značná dávka optimismu, že i když vysněný princ už přijede spíš sanitkou než na bílém koni, nic není ztraceno a žádná kapitola nemusí být uzavřena. Muži (zvlášť ti, co nestárnou) mají zase šanci procitnout k poznání, že přístroj na měření tlaku na nočním stolku je za jistých okolností schopen dodat větší pocit bezpečí než celý balík kondomů.

Nicméně Meyersová napsala a natočila svůj film především jako příležitost k hereckému koncertu dvou legend současné světové kinematografie - Jacka Nicholsona a Diany Keatonové. Pro ně i podle nich psala scénář, který s oběma konzultovala, a že oni tuto šanci dokonale využili (Keatonová získala za roli Ericy oscarovou nominaci), na to lze vzít jakýkoliv jed.

Harry (Nicholson) je třiašedesátiletý mladík, pro kterého "nic nad třicet" zatím nemá ani kouska přitažlivosti. A protože on sám je sexy až dost (nemluvě o tučném kontě, umožňujícím čas mezi intimními hrátkami trávit víc než pohodlně a příjemně), nemá o dívky pod touto magickou hranicí nouzi. Do víkendového domu matky své nové přítelkyně tedy míří s jistotou, že to krásné mládí bez problémů skolí. S viagrou v kapse se rozhodně nebojí selhání. Jediné, co mu poněkud zkalí radostné očekávání, je překvapení v podobě dívčiny matky (Keatonová), která přijela i se svou sestrou (Nancy McDormandová) a ani jedna z nich se netváří, že by k němu zahořela láskou na první pohled.

Co však ještě před kýženým aktem lásky selže, je Harryho srdce: infarkt, který ho překvapí i vyděsí, sice není nijak dramatický, ale infarkt to je. Mladý lékař (Keanu Reeves), dokonale okouzlený setkáním s Ericou, kterou zatím znal jen jako autorku úspěšných divadelních her, nakáže pacientovi před návratem do města rekonvalescenci. Po dvou dnech je Harry zpátky v Eričině domě...

Romantické komedie mají své zákonitosti, takže o to, jak se bude děj vyvíjet, neřku-li jak dopadne, jednak celkem nejde, jednak to lze velmi snadno předvídat. Včetně toho, že letmý pohled na hodinky krátce za poločasem filmu napoví, že než se ti dva opravdu dostanou, ještě se to musí trochu zkomplikovat.

Jakkoliv lze právě oné "komplikaci" respektive poslední třetině filmu vyčíst poněkud větší dávku sentimentu a s tím související úbytek vtipu než bylo žádoucí, řadí se Lepší pozdě nežli později ke špičce svého žánru, navíc značně osvěžující. Nejen proto, že po dlouhé době nejsou hrdinové úžasní především svým mládím, ale hlavně pro chytrý a nápaditý humor, který důsledně vychází z vědomí, o kom se tu hraje.

"Antikoncepce?" "Menopauza." To je jen jeden z řádky vtipných dialogů, které pomáhají Nicholsonovi a Keatonové zvládnout přece jen ošidnou, dlouhou a herecky náročnou postelovou scénu na úrovni, která ani na okamžik nesklouzne k pocitu trapnosti. Naopak - baví a hraje na city diváků víc než pozdější slzy. Nicméně i s těmi dokáží oba herci zázraky právě v tom, kolik smíchu s nimi pošlou do sálu.

Meyersová měla nespornou výhodu, že když jí na její projekt kývly takové hvězdy jako Nicholson a Keatonová, nebyl zřejmě problém obsadit kvalitně i další role. Ne každý by si totiž poradil stejně přirozeně jako Keanu Reeves s rolí mladého muže, zamilovaného do starší ženy, výborná je Frances McDormandová v malé, ale díky ní výrazné roli Eričiny sestry a mladé Amandě Peetové zřejmě tento film pomůže k dalšímu hvězdnému vzestupu.