Do západočeské metropole se vrátila po čtyřech letech. Tentokrát jako čtyřčlenná kapela, s povedeným novým albem Letíme na Wenuši (2011) a také se zásobou hitů, které stačila naskládat a nastřádat od konce osmdesátých let, kdy přišla na svět.

Zpěvák a kytarista Robert Kodym, který jako jediný ze současné sestavy s kapelou prožil všechny dobré i zlé chvíle, s sebou na pódium přivedl ještě kytaristu Tomáše Varteckého a bubeníka Štěpána Smetáčka, oba známé z koncertních sestav Wanastowek, a také navrátilce Radka Havlíčka, jenž ve formaci působil na počátku devadesátých let, tehdy ale jako kytarista, zatímco dnes obstarává post baskytaristy.

Wanastowi Vjecy

FOTO: Petr Horník, Právo

Od první chvíle bylo jasné, že nelze-li u aktuálních Wanastowek o něčem pochybovat, pak je to entuziasmus. Jestliže ovšem kapela úvodní skladby Letíme na Wenuši a Kulomet tlačila silou mocnou, diváci, kterých se v hale sešel slušný počet a prostor v podstatě zaplnili, jako by přece jenom čekali na první hitovku z let minulých.
Přinesla ji třetí skladba v pořadí, Andělé, a také další písně tak, jak následovaly po sobě.

Atmosféra koncertu razantně nabývala na intenzitě, diváci se zapojili do společného zpěvu s kapelou a vše korunoval vizuální doprovod promítaný na panely za pódiem, stejně tak povedený zvuk a během koncertu i lehké pyrotechnické nápady.

Poctivou rock’n’rollovou atmosféru večera pak definitivně přinesla Holčička!, coververze písně britských New Order. V tu chvíli vystoupení pojalo potřebnou bezstarostnost, což vrhlo pozitivní světlo i na další tři skladby z loňského alba, které publikum přece jenom ještě nemělo pod kůží.

Přestože z dnešního pohledu je bubenické sólo na koncertě trochu archaismem, Smetáčkovo extempore v půli večera stálo zato. V následujícím Kočárku pak čtveřice z legrace připomněla loňský Neckářův hit Půlnoční a do finále koncertu vyrazila vyzbrojena hity, které psaly českou rockovou historii (Nahá, Jsem nevinej, Sbírka zvadlejch růží a další).

Wanastowi Vjecy

FOTO: Petr Horník

Na chvíli ji sice vzal jistotu i nadhled technický problém kytaristy Tomáše Varteckého, k vytleskání přídavku se ale publikum nenechalo nijak vybízet a vyžádalo si jej zcela automaticky. Trojice skladeb Tak mi to teda nandey, Kouzlo (s připomínkou písničky Vlkodlak) a Dotknu se ohně, v setlistu večera třetí skladba původně z repertoáru Kodymovy další kapely Lucie, elegantně uzavřela večer. A přestože se v sále následně rozsvítilo, přiměla část publika ještě deset minut vyvolávat další přídavek.

Ten se ale nedostavil. Koncert skončil po hodině a pětačtyřiceti minutách a v hlavách odcházejících diváků jistě zněla celá řada písní, které nenabídl, leč které mohly někomu chybět.

Wanastowi Vjecy v zákulisí

Wanastowi Vjecy v zákulisí

FOTO: Petr Horník, Právo

Wanastowi Vjecy se při tvorbě programu řídily přáním svých fanoušků. Před turné je požádaly, aby v anketě označili skladby, které chtějí slyšet. Ty pak v Plzni (a bude to tak i na dalších koncertech) tvořily koncertní setlist.

Celkové hodnocení: 80%