Hlavní obsah

O pošetilých tvorech na prknech poněkud vratkých

Právo, Radmila Hrdinová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Dramatik Arnošt Goldflam završil svou trilogii her z divadelního prostředí titulem uvedeným ve vlastní režii v pražském Studiu Ypsilon. Vratká prkna jsou po Ředitelské lóži a Dámské šatně z této trojice jednoznačně nejlepší. Mimo jiné i proto, že je autor psal „na tělo“ ypsilonským hercům, jmenovitě Jiřímu Lábusovi a Jaroslavě Kretschmerové.

Článek

Ti vytvářejí manželskou dvojici vztahu již značně zvetšelého, v níž Radek je hercem toužícím po uznání (nejen) od své ženy Evy, kterážto je ale po uši zamilovaná do jeho mladšího kolegy Vlasty (Petr Vršek).

A po Radkovi zase tajně vzdychá emancipovaně osamělá herečka Jaruška (Lenka Šebek Loubalová), takže není zas až tak absurdní, když si obě ženy domluví, že by si Jaruška Radka na nějaký ten čas od Evy „vypůjčila“.

Půvab Goldflamovy hry je už v dobře odpozorovaných a s groteskním nadhledem napsaných manželských situacích, ale hlavní devízou, již ocení především divadelníci, ale pobaví i nezasvěcené, je barvité vylíčení bizarního světa divadla. Skvostně napsaná i zrežírovaná scéna divadelní zkoušky je vrcholem večera.

Na popremiérovém mejdanu po pauze hra ztěžkne snahou o vážnější pohled do psychiky postav, jež začnou jednat a mluvit až příliš po vůli autora, takže jejich repliky trochu šustí papírem.

Nicméně, ve svém celku jsou Vratká prkna půvabný a zábavný text, který nahlíží svět divadla i lidských duší s trochu hořkou, malinko zlomyslnou, ale zároveň i goldflamovsky láskyplnou ironií.

Herce pohled do vlastního nitra evidentně baví. Lábusův Radek vyrůstá od zbačkorovatělého bambuly přes špičkujícího glosátora k zbytnělému hereckému egu žadonícímu o pochvalu, to vše s lábusovkou hereckou vynalézavostí obdařující postavu čímsi, co budí divákův soucit a sympatie.

Skvostná je Jaroslava Kretschmerová v tokající kvočně Evě přesedající od Vlasty s překvapivou lehkostí na klín režiséra Saši (Jakub Slach), dojemná je scéna dohadování o Radka s Jaruškou Lenky Loubalové. Nádhernou, pro divadelníky autentickou postavu, vytvořil Roman Mrázik ze zneuznaného herce a inspicienta Milana.

Vratká prkna jsou typem na příjemný večer, který poodkrývá roušku nad pošetilostí těch bláznů, kteří se večer co večer proměňují v kašpárky, Hamlety i šmidry. Arnošt Goldflam má holt divadelníky (a nejen je) dobře prokouknuté.

Arnošt Goldflam: Vratká prkna

Arnošt Goldflam: Vratká prkna Režie: Arnošt Goldflam, scéna: Petra Goldflamová-Štětinová, hudba: Milan Potoček, dramaturg: Jaroslav Etlík. Česká premiéra 8. 4. ve Studiu Ypsilon.

Arnošt Goldflam: Vratká prkna Režie: Arnošt Goldflam, scéna: Petra Goldflamová-Štětinová, hudba: Milan Potoček, dramaturg: Jaroslav Etlík. Česká premiéra 8. 4. ve Studiu Ypsilon.

Reklama

Výběr článků

Načítám