Hlavní obsah

Já na Háchu, Hácha do prázdna

Právo, Jiří P. Kříž

Nahlížet českou identitu skrze postavu prezidenta Háchy není cesta nejšťastnější. Přesto se o to pokusily krátce po sobě hned dvě scény. Po Historickém monologu Milady Součkové v pražském Kolowratu brněnské „dokumentární“ Divadlo Feste.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Lubomír Stárek (Emil Hácha) a Jan Grundman (Oidipus)

Článek

Dr. Emila Háchy s podtitulem Já na Háchu, Hácha na mě se ujal stvořitel Feste Jiří Honzírek. Do kytičky dlouhodobého cyklu Identita vložil už osmý kvítek.

Češi Čecháčkům

Připomenu jenom nejlepší: Osmdesát devět – Trenažér jedné revoluce (Identita 3), Havel píše Husákovi (4) a Be Free! (6). K nim patří ještě květ vonící nejpronikavěji – Bambiland Elfride Jelinkové v hradišťském Slováckém divadle.

Hácha se nedělní premiérou na festivalu divadelní alternativy Next Wave / Příští vlna zařadí bohužel na opačný pól tvorby politicky sebedeklarované scény. Chatrnou a zbytečně zaumnou konstrukcí jeví se už vstupní idea: Hamlet, Oidipus a Styronova Sofie mají rozhodnout, jestli je protektorátní loutka ve funkci hlavy státu hodna označení tragická postava českých dějin.

Tak trochu nechtěná podobnost se Smoljakovou a Svěrákovou komisí z Českého nebe, určující, kdo do něho smí a kdo ne. Jenomže Cimrmani lidi baví, zatímco na Feste se v rámci věčně narušované vlastní totožnosti má divák tvářit zadumaně, chápavě, závažně, poučeně… Všechno je to ale neprofesionálně servírovaná nuda.

Zvykli jsme si omlouvat protektorátní úředníky nebezpečnými slovíčky: nešťastný, nemocný, nikomu neublížil… Nebojme se zůstat u faktů: Hácha nikoho nezachránil a v Češích upevnil přikrčenost. Přesto se o něm hrají už dvě opatrně hloubavé ódy.

Reků se bojíme

Byli věru statečnější Čechové. Když už dobový mrav velí nepřipomínat Vančuru, Kudeříkovou nebo Fučíka (byli to přece komunisti), stačí sáhnout namátkou po generálu Aloisi Eliášovi nebo podplukovníkovi Josefu Mašínovi…

Herci (Lubomír Stárek, Barbora Milotová, Václav Hanzl, Jan Grundman, Jiří Miroslav Procházka) nevědí, co a o čem to antidivadlo hrají. Skoro se nechce věřit, že jako dramaturg je pod tou bídou podepsán emeritní rektor JAMU Václav Cejpek.

Divadlo Feste Brno - Jakub Macek, Tomáš P. Kačer: Dr. Emil Hácha - Já na Háchu, Hácha na mě. Režie Jiří Honzírek, dramaturgie Václav Cejpek, výprava Radka Vyplašilová, grafika Martin Poláček, hudba Jiří Starý, Jiří Miroslav Procházka. 1. česká premiéra 10. října v Roxy/NoD Praha, 2. premiéra 24. října 2010 v Divadle Husa na provázku Brno v rámci festivalu Next Wave.

 Celkové hodnocení: 20%

Reklama

Výběr článků

Načítám