Článek
Současně rada požádala, aby dozorčí komise rady dostala všechny potřebné dokumenty k tendru a mohla vypracovat pro radu odborné stanovisko.
„Co je to pozastavit? Prodloužit termín přihlášek nebo oddálit otevírání obálek,“ zeptal se na radě Janeček. Odpověď nepadla, ani nebylo řečeno, na jak dlouho se výběrové řízení pozastavuje.
Rada také Janečkovi uložila, aby předkládal v dostatečném předstihu materiály veřejných zakázek, určených ke zveřejnění. Předseda rady Jiří Baumruk zdůvodnil rozhodnutí rady tím, že rada sice nemůže rozhodovat o výběrových řízeních, ale musí ze zákona plnit svou kontrolní funkci vůči hospodaření ČT.
O tendr je velký zájem
Obchodní ředitel ČT Robert Kvapil informoval, že do středy si zadávací dokumentaci vyzvedlo 41 subjektů. „O tendr je velký zájem,“ uvedl Kvapil. Zdůraznil, že výběrové řízení ČT vyhlásila hlavně proto, aby si otestovala ekonomickou výhodnost outsorcingu (zadání pracovních povinností nebo jejich částí jiné organizaci - pozn. red.) v této činnosti.
Radní Jan Prokeš namítal, že nejvážnějším rizikem tendru je neobvyklá délka smluvního vztahu na šest let a jako další riziko uvedl případné nesplnění finančních předpokladů výnosů.
„Je rizikem zatížit ČT v dnešní nejisté době miliardovou povinností vůči jiném subjektu,“ uvedl Prokeš a položil otázku, zda je navrhovaná výše outsourcingovaných služeb nutná. Radní Dana Eklová dodala, že podle jejích výpočtů by se tendr na výběr televizních poplatků měl zrušit, protože je pro ČT ekonomicky nevýhodný. „Česká televize se nikdy nevrhne do nabídky, která by byla ekonomicky nevýhodná," reagoval Kvapil. Janeček se do diskuse o výhodnosti či nevýhodnosti tendru nepřidal a nechal mluvit pouze Kvapila.