Hlavní obsah

Dürerův obraz v Národní galerii odhaluje své tajemtsví

Právo, Peter Kováč

Slavný obraz Růžencová slavnost od německého renesančního malíře Albrechta Dürera byl v 19. století mnohem více poškozen a důkladněji přemalován, než se dosud soudilo. To je hlavní závěr průzkumu díla, který v současné době v pražské Národní galerii z finančních prostředků Evropské unie provádí tým italských restaurátorů.

Článek

Vědělo se, že v letech 1839– 1841 Johann Gruss při restaurování díla domaloval asi jednu pětinu zcela zničené plochy originálu včetně hlavní postavy – Marie s malým Kristem.

Tehdy byla odstraněna i moucha, kterou Dürer v žertu „usadil“ na koleno Madony. Nyní se ukázalo, že kompletně byla Grussem přemalována i obloha, považovaná dosud všemi odborníky za nezpochybnitelný Dürerův originál.

Podstatou italského průzkumu je zkoumání v mobilní laboratoři, takže obraz zůstává ve Šternberském paláci na Pražském hradě a odpadají rizika spojená s transportem. Během provádění prací je pro návštěvníky prohlídka Růžencové slavnosti pouze částečně omezena.

Nové poznatky, tvořící zatím spis o 150 stránkách, přispějí k přesnému rozlišení původní malby a budou výrazně nápomocné k budoucímu restaurování obrazu, který je považován za nejcennější poklad pražské Národní galerie.

V rukou italských odborníků

V červenci proběhla v Praze první část průzkumu, další pokračování čeká Růžencovou slavnost na podzim. Italská laboratoř funguje díky spolupráci několika specializovaných pracovišť v Perugii a ve Florencii.

Stejná skupina italských restaurátorů dělala v poslední době průzkum Madony ve skalách od Leonarda da Vinci v londýnské Národní galerii, obrazu Amor vincit omnia od Caravaggia v Berlíně, Munchových děl v Oslu či Rothkovy malby z Tate Modern v Londýně.

Albrecht Dürer Růžencovou slavnost namaloval během svého pobytu v Benátkách jako zakázku pro německé obchodníky usazené kolem farního kostela sv. Bartoloměje poblíž mostu Rialto. V centru obrazu kolem Panny Marie a malého Krista klečí svorně papež Julius II. a císař Maxmilián I. a tento soulad moci církevní i světské byl tehdejším ideálem i pro rozvoj obchodu a hospodářské prosperity.

Obraz byl hotový v září 1506 a malíř psal do Norimberku v jednom z dopisů, že sám dóže se na něj přišel podívat a že všichni nadšeně hovořili o tom, že nikdy neviděli důstojnější a příjemnější malbu.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám