V reakci na zasedání Rady ČT před dvěma týdny se v médiích objevily spekulace o možném střetu zájmů nového ředitele programových okruhů inženýra Radka Žádníka kvůli tomu, že spolupracoval se společností Deloitte. Ta mj. prováděla v minulosti pro ČT audit a nedávno vyhrála výběrové řízení na poradenské služby pro ČT. Jaké je vaše stanovisko?

Novinářská zkratka je v dnešních médiích běžnou záležitostí. Někdy je to poctivé sdělení skutečnosti. Někdy je to oslí můstek. Tohle je jednoznačně ten druhý případ.

Co si pod tím mám představit?

Žádník na žádná výběrová řízení vliv neměl, nemá a ani ho nikdy mít nebude. Což lze jednoduše dokázat na tom, kdo zpracovával zadávací dokumentaci, kdo byl ve výběrové komisi, kdo má právo připomínkovat smlouvu a kdo je odpovědný za její podepsání. Oslí můstek vznikne tím, že se účelově propojí v podstatě nepropojitelné věci. Výběrové řízení, informace z firmy Deloitte, odvolání dozorčí komise a nový ředitel programových okruhů. A už máme příběh a hned je o čem psát. Oslí můstek funguje.

Jenomže já neznám zákon, který by znemožnil komukoli nastoupit na místo ve veřejné instituci jenom proto, že předtím pracoval v nějaké konkrétní firmě. V tomto případě navíc jen jako externí specialista. Kdyby takové pravidlo platilo, tak to by v současné vládě ubylo dost náměstků a zřejmě i pár ministrů. Myslím, že pravý důvod těchto spekulaci a zdroj novinových článků jsou právě rozpory v Radě ČT týkající se její dozorčí komise.

V poslední době se stále více varuje před postupující bulvarizací médií u nás. Jak na tento trend chcete reagovat v České televizi?

Jsem novinář, ředitel média i občan a myslím, že do dějů v médiích vidím. V posledních letech se komercionalizace médií stále více transformuje směrem k jejich bulvarizaci. Ukazuje se, že bulvár poskytuje pro leckoho ten nejlepší obchodní model. Já vnímám současnou situaci v médiích skutečně velmi kriticky a velmi mne to rozčiluje.

Komerční média jsou závislá na generování zisku a ten lze získat jen získáním čtenáře, k tomu potřebujete silný příběh, respektive hodně silných příběhů. Když nejsou reálně k dispozici, je třeba je slepit. Samozřejmě že se slepí z existujících informací, ať již formou účelového výběru informací, cejchováním či oním oslím můstkem. Pro mne je to jasný signál, jak moc je existence veřejného média potřebná. Musí být nositelem serióznosti a musí podobným praktikám čelit.

Tištěná média jsou plně komerční a díky tomu už často nepoznáte, co je bulvár a co takzvané seriózní noviny. Neexistuje tam významnější alternativa. V televizním prostředí je tomu zatím jinak. Naštěstí. Veřejná média alternativou jsou. A musí jí být i nadále a musí na tom stále usilovně pracovat. To je cíl, za kterým je třeba neustále jít a který nesmíme nikdy opustit. Je potřebné popisovat a analyzovat skutečnost, reálně probíhající děje a jejich souvislosti a ne si vymýšlet příběhy. Je třeba, aby zejména mladí adepti žurnalistiky pochopili, že pokud nemám seriózní a podloženou informaci, pak je korektní mlčet. Rozhodně lepší než vyprávět báchorky.

Vrátím se k onomu výběrovému řízení, respektive k odvolání dozorčí komise za údajné vměšování do výběrového řízení. Není divné, že dozorčí komise je odvolána poté, co se začne zabývat výběrovým řízením za 23 miliónů korun?

No kdyby to byla má dozorčí komise a odvolal jsem ji poté, co začala prověřovat výběrové řízení, pak by to bylo nejen divné, ale dokonce skandální. Jenomže to není má komise. Neúkoluju ji. Nejmenuji její členy ani je neodvolávám. Prostě s ní ČT nemá nic společného. Kromě toho, že když komise požádá o dokumenty, tak je dostane. Mimochodem realita je asi 17 miliónů a na tři roky. To jen pro upřesnění

O co tedy komise žádala?

Já to nevím. Tato komunikace probíhala mimo mne. Je to ale v podstatě úplně jedno. Z pohledu ČT mohla požadovat jen zadávací dokumentaci, víc zákon nedovoluje a víc bychom ani poskytnout nemohli. Do otevřeného výběrového řízení má přístup jen okruh lidí jmenovaných podle zákona. Dozorčí komise Rady ČT k nim nepatří. Něco jiného je potom výsledek, ten spolu se zadávací dokumentací kontrolovat samozřejmě může.

Mimochodem zadávací dokumentaci nemusí komise žádat, protože je dostupná na internetu. U otevřených výběrových řízení je na našem webu a na centrální adrese. V případě uzavřených řízení na centrální adrese.

Předseda odvolané dozorčí komise říkal, že se vás chtěl dotázat na efektivitu prostředků vynaložených na poradenskou činnost. To vyvolává představu o nehospodárnosti takového kroku. Ta by mohla vyjít najevo prostřednictvím dozorčí komise?

Vyvolává to tu představu. Ale zase ten oslí můstek. Právě že jen a jen představu. Velmi mě to štve, protože to není kauza České televize. Kdyby to nebyl rozhovor pro tisk, asi bych použil velmi expresivní výrazivo. My jsme se jen jistili pro případ neočekávaných problémů, které mohou nastat během restrukturalizace a pro jejichž řešení bychom potřebovali operativně získat relevantní analytické informace a doporučení. To byl důvod k vypsání výběrového řízení. Co je ale podstatné, je forma té smlouvy. Zdůrazňuji, že se jedná o rámcovou smlouvu. Takže pokud mělo jít o onen dotaz bývalého předsedy, tak by zazněl velmi předčasně.

Jak to myslíte, že předčasně?

Efektivita či neefektivita je dána teprve čerpáním služeb podle smlouvy. Samotná smlouva není ani efektivní, ani neefektivní. O výsledných nákladech a rozsahu využívaných služeb neříká de facto nic. Stanovuje finanční, časový a věcný rámec spolupráce. Nezakládá žádnou povinnost ČT platit. Pouze říká, že v průběhu tří let mohu čerpat poradenské a konzultační služby do výše ceny kontraktu. Zaručuje pouze potřebnou operativnost a rychlost řešení. Nic víc, nic míň. Můžeme čerpat celou částku anebo také nic. Podle toho jestli takovou potřebu služeb máme či nemáme.

A mimochodem právě zde může být místo pro aktivní roli Rady ČT. Kontrolovat prostřednictvím své dozorčí komise, zda je nutné na řešení konkrétního problému tyto služby čerpat či nikoli. Požadovat zdůvodnění, proč to není schopen zvládnout sám management. To je moment, který rozhoduje o skutečné výši nákladů. Tam je otázka na efektivitu či potřebnost zcela správná. Takovou otázku si nejen můžu, ale i musím položit sám. Je to moje povinnost.

O tom, že nebude celý rámec vyčerpán, nepochybuji. Ostatně jsem s tím ani nepočítal. Běžné věci spojené s restrukturalizací musí zvládnout management televize sám a rozhodně to zvládne. Nicméně krizové situace, zejména spojené s prostředím vně ČT, nelze nikdy vyloučit a pak bychom určité poradenské služby mohli potřebovat.