Článek
K ústředním tématům tvorby amerického prozaika a držitele Pulitzerovy ceny Johna Hoyera Updikea (1932, Pensylvánie – 2009, Massachusetts) patří pocit viny a morální zodpovědnosti vůči společnosti.
Do sebemenších detailů rozebírá vzájemné vztahy hrdinů a zároveň pozorně sleduje motivy jejich činů. Ukazuje každodenní život americké střední vrstvy. Ve svých textech mísí tradici velkých realistických romanopisců s postupy modernistické prózy.
„Dopřát čtenáři potěšení z románu, ale nenechat ho zahálet“
Snahou „dopřát čtenáři potěšení z románu, ale nenechat ho zahálet“ si u kritiky vysloužil označení experimentálního realisty. Kniha Čarodějky z Eastwicku, která vznikla téměř před třiceti lety, zachycovala úpadek americké společnosti – orientaci na konzum a ztrátu vyšších hodnot. Zároveň se jednalo o protifeministický traktát své doby.
Trojice přítelkyň z maloměsta se pokusila vymanit modelu manžel–děti–domek– nákupy a přitom zůstat ženami se vším všudy. Nezbývalo jim tak než se stát čarodějnicemi, obhajuje se nyní jedna z hrdinek před svojí dospělou dcerou. Na stará kolena se totiž všechny vracejí do Eastwicku, který, stejně jako ony, mezitím pozbyl lesku.
Vdovy vzpomínající na minulost
Příběh se prolíná s množstvím reminiscencí a vyznívá temněji než první díl. Vdovy místy až melancholicky vzpomínají na minulost, především na svého démonického milence Darryla van Horna. Náboj je však nahrazen rozvleklým bilancováním či křečovitou snahou o nápravu vztahů s již stárnoucími potomky.
Autor se proto spíše než na americký úpadek soustředí na základní hodnoty americké společnosti. Tři nezávislé čarodějky poznaly lásku a nyní žijí v neustálém tušení smrti, které ještě nechtějí podlehnout.
Celkové hodnocení: 60%
John Updike: Vdovy s Eastwicku
Paseka, přeložil Jiří Hanuš,
264 stran, 289 Kč