Hlavní obsah

Kniha Labyrintem revoluce je nejobsáhlejší historický soubor o střídání režimů

Sérii publikací, které vyšly k 20. výročí pádu komunistického režimu, dovršilo monumentální dílo Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize od historika Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Jiřího Suka.

Foto: Profimedia.cz

Jednání mezi zástupci KSČ a Občanského fóra v listopadu 1989. Vlevo premiér Ladislav Adamec, vpravo tehdejší disident a pozdější prezident Václav Havel.

Článek

Více než pětisetstránkovou publikaci znovu vydalo v těchto dnech nakladatelství Prostor. Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Ondřej Tůma označil publikaci za vyčerpávající syntetické dílo o pádu komunistického režimu a o počátcích budování demokratické společnosti.

Centrem autorovy pozornosti je Občanské fórum, které vzniklo krátce po masakru demonstrantů na pražské Národní třídě komunistickými pořádkovými jednotkami a které bylo aktérem politických změn. Suk sleduje počáteční tápání a nerozhodnost jeho představitelů v hektických listopadových dnech, které spěly k pádu komunistického režimu rychleji, než kdokoliv očekával.

Od Adamce přes Čalfu k Havlovi

Autor podrobně analyzoval magnetofonové záznamy z jednání Občanského fóra i z diskusí mezi jeho vůdci a představiteli komunistické vlády premiéra Ladislava Adamce u kulatých stolů, které nakonec vedly k sestavení vlády národního porozumění vedené Mariánem Čalfou. Neponechává stranou rozdílnou dynamiku vývoje v Čechách a na Slovensku.

Jiří Suk

Třiačtyřicetiletý Suk vystudoval historii a archivnictví na Univerzitě Karlově v Praze. V Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd se věnuje československým dějinám po roce 1948.

V poslední době publikoval práce vztahující se k letům 1968 až 1992. Kniha Labyrintem revoluce, která vyšla poprvé v roce 2003, byla odměněna cenou Magnesia Litera v kategoriích populárně naučná kniha a nejlepší kniha roku 2003. Celý náklad byl v krátké době vyprodán.

Zvláštní pozornost autor věnuje volbě Václava Havla československým prezidentem, která nepochybně byla klíčovým momentem přebírání moci opozičními silami sdruženými stále ještě v Občanském fóru, ze kterého se v první polovině roku 1990 zrodily nové politické strany. Suk vidí revoluční dění v jeho názorové rozmanitosti a nevyhýbá se ani analýze konfliktů různých politických proudů.

Reklama

Výběr článků

Načítám