Černí psi patří mezi prózy, které vznikaly v období konce studené války, a odrazila se v nich politická a společenská atmosféra. McEwan se však neomezuje pouze na dobovou problematiku. Motivem knihy je střet racionálního a duchovního přístupu k životu. Materialismu a idealismu. Souboj dvou světonázorů, jenž dokáže ovlivnit osud člověka a uvrhnout ho do stavu existenciální úzkosti.

Probuzení z noční můry

Děj začíná na konci druhé světové války, kdy se lidstvo probouzí z nejhorší noční můry v dějinách a snaží se najít východisko. Fyzický strach a hrozba násilí se transformují v neméně skličující vnitřní obavu z budoucnosti.

Na popředí takové doby se odehrává příběh mladého páru, June a Bernarda. Stali se členy Komunistické strany Británie a nadšení z vidiny lepších zítřků se vrhli do víru politické činnosti. Během svatební cesty po Francii se však střetnou se zlem vtěleným do černých psů. Každý z manželů zareaguje jinak a jejich láska odlišné vidění reality neunese, takže k sobě již nenajdou cestu.

Vypravěčem je zeť obou manželů, kterého fascinují rodiče ženy právě proto, že sám žádné neměl. Mládí trávil hledáním rodinného krbu a nyní se má stát tím, kdo po smrti June zacelí ránu v jejím manželství.

Autor je brilantním vypravěčem

McEwan odvíjí zápletku v několika rovinách. Skáče z přítomnosti do různých fází minulosti, a tak postupně vytváří celistvý obraz o zlomových momentech v soužití dvou lidí. Kniha nemá příliš rychlý spád, naopak se stále vrací v reminiscencích zpět a začíná znovu od začátku. Jednotlivé události se prolínají s reflexemi postav, jež do určité míry zúčtovávají se svým bytím.

Spisovatel se nepokouší rozhodnout, kdo stojí na správném břehu. Nestraní náboženskému vytržení, ani diktátu rozumu. Nesoudí ideály, ale snaží se varovat před fanatismem. Projevuje se jako brilantní vypravěč, který dokáže vystihnout podstatu lidských bytostí i krajiny kolem. Román nemá téměř žádná slabá místa.