Hlavní obsah

RECENZE: Kabát a dvě hodiny plné hitů

Právo, Jaroslav Špulák

Za to, že pět muzikantů z Teplic a okolí plných dvacet let nepomyslelo, že by mezi sebe pustilo někoho jiného, přišla sladká odměna. V sobotu večer oslavil Kabát v Praze na Vypichu uvedené výročí působení ve stejné sestavě na "Po čertech velkým koncertu". Přišlo 60 tisíc lidí, což však překvapením nebylo.

Foto: Petr Horník, Právo

Článek

Již před dvěma lety na turné k albu Corrida třicetitisícová návštěva v Hradci Králové a více než dvacetitisícové na některých dalších místech signalizovaly, že by se v následujících letech mohlo a mělo stát něco vpravdě zásadního. Dopomohlo k tomu zmíněné výročí a jistě i touha kapely zahrát si na pořádně velkém pódiu se zatraceně dobrým aparátem, s dokonalým servisem pro sebe i diváky.

Našla si k tomu prostor na Vypichu, udělala maximum pro dobrou organizaci koncertu mimo areál, vně i na pódiu a po několikatýdenním tvrdém zkoušení vyšla přesně v osm večer za mnohoznačných zvuků intra na pódium. Divácký dav ryčel, ve vzduchu hopsalo cosi neopakovatelného. Následujících sto dvacet minut to potvrdilo.

Písnička Porcelánový prasata hned na začátku potvrdila několik faktů. Zpěvák Pepa Vojtek byl ve výborné hlasové formě a od prvního „otevření úst“ zpíval s velkým přehledem i potřebným nadhledem. Vymklo se mu to z pod kontroly jen v písničce Má jí motorovou ze stejnojmenného debutu, nicméně spolu s dalšími členy kapely si byli už při zkoušení jisti, že takový thrash metal je nad jejich síly i chutě a utnuli ho po prvním refrénu. Troufám si říct, že to málokomu vadilo.

Vítěz z devadesátých let

Skladby Kabátu nejsou žádnými instrumentálními hlavolamy či zkouškami z muzikantské bravury. Jejich moc je v melodické síle, což je skutečnost, která se v hudebním světě počítá ze všeho nejvíce. Kabát proto celý dvouhodinový repertoár odehrál s přehledem, po úvodní krátké, leč přirozené nervozitě navíc s entuziasmem, to když bylo jasné, že dychtivé publikum čeká na všechno, co mu z pódia dolů sešle.

FOTO: Petr Horník, Právo

Dělo se tak prostřednictvím kola času. Kapela hrála koncertní tutovky a mezi tím postupovala do minulosti, odkud čerpala oblíbené písničky ze starších alb a nabízela je tak, jak je cítí dnes, tedy s vyzrálým hráčským i vokálním fundamentem.

Kromě vykopávky Má jí motorovou došlo například na Opilce v dějinách, Děvky, ty to znaj, Ódu na konopí, Starej bar či Tak teda pojď. Pravda, dnes už to jsou zasloužilé evergreeny, ovšem kdysi pomáhaly formovat rocková 90. léta na české scéně, ze kterých přes všechnu okolní pestrost a nadšení z objevování západních střihů vyšel Kabát jako vítěz. V roce 2009 se zdá, že konkurenci porazil o dvě třídy.

Technické terno

Po čertech velkej koncert provázel výtečný zvuk. Kabát si půjčil aparaturu od firmy, která na této zanedlouho pojistí koncertní masáž skupiny Rammstein. Vlastně ji pro německé kolegy vyzkoušel a zjistil, že rozumět bylo všude: vpředu, vzadu, u stánku s párkem v rohlíku, u záchodu, uvnitř, dokonce na pražském sídlišti Řepy, odkud byl vidět i závěrečný ohňostroj.

Možná mohly být v některých pasážích více slyšet vokální party, jež se tu a tam potopily v kytarové masáži. Omluvit to lze tím, že fanoušek zná všechny texty Kabátu zpaměti, stejně jako albovou povahu skladeb. V jeho hlavě se písnička odvíjí tak, jak má být, pročež malé technické nepravosti nemají šanci jeho názor a zpěv ovlivnit či pozměnit.

FOTO: Petr Horník, Právo

Kabát v minulosti odehrál i koncerty průměrné. Na Vypichu ovšem nabídl vystoupení po všech stránkách zdařilé, možná jedno ze svých nejlepších vůbec.

Která česká kapela je dnes schopná sázet po dvě hodiny jeden hit za druhým? A která by za takové situace měla problémy s tím, aby si neúčast dalších hitů v playlistu vůbec nějak ospravedlnila?

Měl to být český koncert roku. A byl to, zdá se nyní v září, český koncert roku.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám