Komik Sacha Baron Cohen se vysmívá rozmazleným celebritám

Jen za poslední rok stihl Baron Cohen (37) dostat údajně až tři tisíce návrhů na podání žaloby. Je to nebezpečný génius každého vysílání či veřejného vystupování. Jeho komika je podvratná, ačkoli s ní vydělal už milióny dolarů. Na veřejnosti se vydává za různé postavy a v jejich kůži mystifikuje autentické lidi, aniž by ti o jeho hře dopředu pořádně tušili.

Baron Cohen vystupuje třeba jako antisemita, ačkoliv je sám Žid, propašuje se na módní přehlídku v obleku ze stanu či nahatý vběhne na lékařský kongres ve váženém hotelu. Vede sexistické řeči o ženách či předstírá homosexualitu, aby odhaloval předsudky a hlouposti okolí, které přežívají v naší zdánlivě korektní civilizaci.

A všechno to točí… „Snažím se dosáhnout takové situace, kdy se ostatní přestanou hlídat a začnou být sami sebou,“ prozrazuje autor podstatu své metody. Sice tím dost lidí pohoršuje – ale ještě více jich přivádí v kinosálech k záchvatům smíchu.

Svým talentem stylizace navíc přesvědčil Tima Burtona, aby mu svěřil roli v jeho Sweeney Toddovi – Baron Cohen namluvil také animovaný Madagaskar. Režisér Larry Charles dokonce tvrdí, že Baron Cohen je tak dobrý komik, protože se před kamerou i na veřejnosti rád objevuje v přestrojení, aby bránil vlastní zranitelnost.

Naopak se svou manželkou Islou Fisherovou si v Los Angeles skrývá přísně soukromí. A sám komik přizvukuje: „Cítím se tak lépe, uvolněněji. Pokud strávíte denně čtrnáct hodin jako někdo jiný, naučíte se tu cizí postavu svým způsobem milovat. Je to mnohem jednodušší než být sám sebou,“ myslí Baron Cohen.

Sacha Baron Cohen – obdivovatel komika Petera Sellerse a syn z orthodoxní židovské rodiny v Londýně původně opustil vysokoškolská studia v Cambridgi, kde okusil studentské divadlo, aby se vydal na dráhu showbyznysu a televizní kariéry.

„Když jsem poprvé uviděl inspektora Clouseau, bylo to pro mě zjevení. Skutečně jsem té postavě uvěřil, byla tak neuvěřitelně lidsky skutečná a zároveň naprosto šílená. Sellersovi se podařilo jedinečně spojit komedii se satirou,“ vysvětlil později autor, který byl vyhozen ze své první televizní štace pro příliš oplzlé vysílání věnované Dnu sv. Valentýna.

Za první převlek si zvolil albánského televizního reportéra a tak vystupoval od roku 1998 na britském Channelu 4. Slavným se však stal až jako nevzdělaný, křupanský moderátor Ali G, který drze zpovídal v show The Eleven O’Clock Show vzácné hosty.

V lesklých hadrech, rapperských brýlích ironizoval komerčně zneužívanou subkulturu ulice i plytkost trendových pořadů pro náctileté.

Donald Trump údajně vydržel na rozhovoru asi 60 vteřin, Cohen ale zpovídal také spisovatele Gore Vidala, nejlepší basketbalisty NBA, miliardáře Mohameda Al-Fayeda, fotbalistu Davida Beckhama či neúspěšného amerického kandidáta na místo prezidenta Pata Buchanana. Jednomu britskému poslanci nabídl během vysílání marihuanu!

Celý svět jej však poznal hlavně jako kazašského burana, mužského šovinistu a antisemitu Borata Sagdiyeva, který cestuje napříč Spojenými státy ve zmrzlinářském voze za vytouženým svazkem s Pamelou Andersonovou.

Stihl pobouřit nejen feministky, ale hnul žlučí dokonce prezidentu Kazachstánu Nursultanu Nazarbájevovi, který ho chtěl zažalovat. „Ano, správně, podporuji svého prezidenta, aby toho Žida Barona Cohena dal k soudu,“ prohlásil sám k sobě Baron Cohen v „roli“ Borata.

Po intervenci Nazarbájevovy dcery režim otočil. Komika pozvali do země, aby mu ukázali, že se u nich nekoná žádné „židobraní“, že ženy mohou řídit auta a že víno se dělá z hroznů.

Nicméně kdyby se Cohen ještě jednou dostal do spárů texaských jezdců rodea, onoho setkání zubařů či náboženských horlivců Ježíše, kteří se bez varování ocitli v jeho mystifikačím dokumentu Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu, to by už dobře nedopadlo.

Asi by jej rovnou ukamenovali. Jenže i tak získal autor nominaci dokonce na Oscara za původní scénář a první víkend přinesl na tržbách kolem 26 miliónů dolarů – a to jej nasadili jen v 837 kinech.

O tom, že ze své role nevystupuje na veřejnosti ani mimo natáčení, svědčilo uvedení filmu na torontském festivalu. Před kinem se Baron Cohen objevil v zastaralém voze, jenž táhly čtyři východoevropské ženy. V sále pak jako Borat prohlásil: „To je skvělé, že tady pouštíte ženské na filmy.“

Na ceremoniálu MTV z roku 2006 pak boratovsky ohodnotil Jessicu Simpsonovou, že „se mu líbí její pusa, kterou může dokonce vidět skrze její džínové kalhoty“.

Někteří kritici napsali, že se Baronu Cohenovi podařilo stvořil chaplinovskou postavu východoevropského šovinisty, který je přesto sympatický. A navíc si vyřizuje účty s Amerikou a její společností, která uznává auta „kočkolapy“, uctívá celebrity, které jsou prakticky pornoherečkami, či zůstává skrytě rasistická.

„Nejsem přirozeně rasista. Moje dramatická inscenace pouze rekonstruuje, jak na lhostejnosti či konformitě rasismus naopak vzniká,“ dodává herec a upozorňuje: „Představa, že nacismus mohl v Německu vzniknout i proto, že část obyvatel byla lhostejná, už tak legrační není.“

Nový převlek anarchistické celebrity je homosexuální módní reportér Brüno, který zpovídá nejrůznější osobnosti módy i showbyznysu a ptá se je na neuvěřitelně dotěrné, bulvární a nestoudné věci.

Přitom se afektovaně předvádí ve svých upjatých a zženštilých přehozech a imituje němčinu lechtivých filmů našich sousedů. Říká Ich a útočí stejně tak na homofóbní postoje. Ve filmu je hodně mužské nahoty i jeden opravdu obrovský umělý penis.

Vrchol tomu nasadil na předávání cen MTV Movie, kde se nechal během vystoupení spustit v převleku sexy anděla zadkem přímo sedícímu Eminemovi do obličeje. Zpěvákovi blízcí hned přispěchali svého druha bránit, načež Baron Cohen coby Brüno se rozkřičel: „Nedotýkejte se mě, kluci. Už mám jednoho přítele, ale jestli chcete, můžeme pokračovat v mém hotelovém pokoji.“ Zpěvákova suita pak narychlo opustila sál.

Sacha Baron Cohen se nakonec posmívá i samotným médiím, hudebnímu i filmovému průmyslu. Nebere jej vážně. Ocitnout se v jeho pořadu či filmu zamená stát se terčem jeho vtipů. Ale nutno přiznat, že je to docela osvobozující.