Článek
Když následně prohlásí jedna z hereček Sandra Nováková, že „jak už všichni jistě víte z denního tisku, už rok a půl žiju tady s panem producentem“, z jiné herečky Evy Ujfaluši vyjde jen „bylo to supr“ a další z protagonistek, modelka Jitka Kocurová, uvede, že si nejvíc užila natáčení večírku u bazénu, „protože tam byly kačenky a protože se protáhla až do rána“, tušíte, že tady půjde o čistou komerci, v lepším případě dobře udělanou zábavu. Film Veni, vidi, vici ovšem právě na zábavu zcela rezignoval.
Příběh je prostinký. Honza (Filip Tomsa) je z neúplné rodiny a bydlí v Ústí nad Labem. Malá poznámka: takovou kuchyň jako má tenhle „sociální případ“ bych jednou chtěl mít taky. Nicméně na léto se Honza vydá do Karlových Varů na brigádu, umývá nádobí v kuchyni místního hotelu a náhodou v sobě objeví golfové nadání (ve filmu je naznačeno, že už ho jako malý kluk hrál, zelenou kartu nemá), do měsíce nabere takovou formu, že je hlavním favoritem juniorského mistrovství republiky.
Mezitím mu zblbne hlavu manažerka Alice (Kocurová) a z Honzy se stane hvězda bulváru. Vydělává peníze (jeho nový sociální status se projeví jen na oblečení a účesu, kuchyň zůstává). Jenže časem (trvá mu to na to, že to má být tak chytrý chlapec, zatraceně dlouho) zjistí, že jde jen o pozlátko a vše se v dobré obrátí.
Selhání až k šedi
Vyjmenovávání zásadních selhání filmu Veni, vidi, vici je na dlouho. Za prvé: Jitce Kocurové by nikdo neměl dávat roli, která by měla být víc než ozdobou. Za druhé: dialogy by měl psát někdo, kdo je aspoň trochu při smyslech. Za třetí: aspoň jedna ne úplně plochá a aspoň trochu zajímavá postava by nezaškodila (tady jsou všichni buď zrovna hrozně hodní, nebo zrovna hrozně zlí, nebo ztělesněným klišé).
Jeden z dalších problémů snímku je v tom, že sám ani neví, čím chce být. Na propagačních materiálech se praví, že jde o romantickou komedii z prostředí golfu. Jenže obsahu filmu odpovídá jen ten golf (nesmíte však znát jeho pravidla).
Na komedii je snímek zoufale nudný. Vtípky obstarávají vlastně jen dvě z vedlejších postav: trenér v podání Bohumila Klepla, jenž sice hraje zase a opět toho v podstatě neškodného strejdu, ovšem znovu působí mile a nebojí se nadhledu. A pak příbuzný hlavního hrdiny, kterého ztvárnil Václav Postránecký a naštěstí se vyhnul své obvyklé mravokárné trapnosti. Zbytek je z hlediska humoru šeď.
Vzor pro mládež?
Když to tedy není komedie, nabízí se aspoň romance. Ano, hlavní hrdina má na začátku přítelkyni Terezku (Sandra Nováková) a na konci spolu zase skončí (prozrazuji, protože je to stejně jasné od první minuty), ale ani tenhle scenáristický oblouk tvůrci nezvládli. Jejich společné scény zabírají jen minuty. A dívka se v posledním záběru prostě objeví a vrhne se na něj. Bez zjevného důvodu ovšem.
Právě na zmíněné tiskovce přišel producent Nejedlý ještě s jednou variantou, prý jde o pohádku: jak chudý a chytrý Honza ke štěstí přišel. Kolegové ho doplnili v tom smyslu, že má jít o jakýsi vzor pro mládež. No potěšpánbú... Vzor, který se při první příležitosti opije a zahne své dlouholeté přítelkyni.
Na závěr už jen stručná konstatování: celé to stálo 44 milióny korun, podílela se na tom veřejnoprávní (!) Česká televize, z takřka každého záběru na vás vyskočí značka nějakého sponzora a jako vějičku pro média se tu v naprosto zbytečné scéně objeví i Karel Gott.