Článek
Na kulturní historii se zaměřuje právě Telč. Prostřednictvím vybraných osobností ukazuje příklady umělců, jejichž osobní dějiny jsou s oběma zeměmi spojeny.
Nejcennější exponáty jsou věnovány skladateli a dirigentovi Gustavu Mahlerovi pocházejícímu z Vysočiny (Kaliště, Jihlava) – návštěvník spatří v Telči jeho taktovku, ukázky partitur, dokonce i dětská vysvědčení.
Z české strany jsou dále zastoupeni mj. literáti Bohuslav Reynek, Josef Florian, z rakouské i architekt Josef Hoffmann, básník Robert Hamerling. Nevýhodou Telče jsou tři rozdílná místa této expozice, takže se návštěvník dost naběhá.
Výborná je i část s osobnostmi 20. století – s Adolfem Loosem, Robertem Musilem, Karlem Krausem aj. z rakouské strany, Janem Kotěrou, E. E. Kischem, Werichem a Voskovcem a dalšími z české. Tato část je dovedena do současnosti a končí Václavem Havlem, Pavlem Kohoutem a dalšími chartisty.
Politická historie a rozdělení hranic na vlastní kůži
Milovníci politické historie najdou uspokojení v obou rakouských expozicích – soustřeďují se sice na historii posledních 100 let, ale třeba ta v Hornu se v počátcích zabývá i středověkem. Detailně však probírá až konec společné monarchie a vývoj obou zemí po roce 1918. Končí členstvím obou států v Evropské unii.
V Raabsu zase můžeme prožít oddělení obou států a hranice mezi nimi, jak je přinesla totalita doslova na vlastní kůži – zábrany, ostnaté dráty, ale i kufry utečenců a vysídlenců a další nepříjemné rekvizity 20. století.
Nejzajímavější je pro českého návštěvníka srovnávat hodnocení některých dějinných momentů, které sice je velice korektní (na obsahu spolupracovali čelní rakouští a čeští vědci v čele se Stefanem Karnerem z Rakouska a naším Michalem Stehlíkem), ale pohledem z druhé strany určitě v mnohém nové.
Od 18. dubna, kdy byla výstava otevřena, je o ni velký zájem především v Rakousku.
„Rakušanům se dostává nových a neznámých informací, především o české historii,“ konstatují průvodci (často v obou jazycích) rakouských částí. Výstava potrvá až do 1. listopadu.