Černého Entropa se rozpohybovala v Praze
Autíčka jezdí po německých dálnicích, z komínů jaderných elektráren se v Rakousku kouří a rumunský hrad hrůzy vesele bliká. Entropa Davida Černého má za sebou čtvrteční pražskou premiéru. V Centru současného umění Dox bude k vidění mnohametrové kontroverzní dílo do 4. ledna 2010. A to včetně nezahaleného tureckého záchodu znázorňujícího Bulharsko.
David Černý se svou Entropou
FOTO: Michaela Říhová, Právo
čtvrtek 11. června 2009, 18:42 - Praha
"Všichni jsme o Entropě slyšeli, všichni ji viděli v médiích. V Doxu je to konečně ideální příležitost si na ni udělat vlastní názor,“ řekl ve čtvrtek ředitel galerie Leoš Válka.
Dodal, že transport a instalace Entropy byly nesmírně náročné: "Vezly ji tři kamiony, trvalo celý den ji vyložit a další čtyři dny jsme ji skládali.“
Pozvání na vernisáž přijal i Václav Havel. "K modernímu, postmodernímu a post postmodernímu umění patří šokovat a mystifikovat. Odhalím teď další mystifikaci – Entropu neudělal David Černý, tu jsme vytvořili my dva ve snaze poškodit vládu, Jiří Paroubek a já,“ prohlásil.
Objekt vznikl u příležitosti českého předsednictví Evropské unii a od ledna do poloviny května byl umístěn v budově Rady EU v Bruselu. Plastiku, která vzbudila rozporuplné reakce včetně diplomatických rozepří, nechal Černý předčasně odstranit v Bruselu ještě před koncem českého předsednictví. Protestoval tím proti způsobu, jakým skončila vláda Mirka Topolánka
Entropa poukazuje na stereotypy jednotlivých zemí EU. Kromě Bulharů pobouřila i Slováky, jimž se nelíbilo, že je údajně jejich země zobrazena jako uherský salám obtočený maďarskou trikolórou. Diskuze vzbudilo i znázornění Dánska sestaveného z kostiček lega, které nápadně připomínají karikaturu proroka Mohammeda, nebo Německa protkaného dálnicemi, v nichž je možné spatřit svastiku.
Černý původně obří sochu vydával za práci 27 evropských umělců. Ve skutečnosti mu pomáhali hlavně Krištof Kintera a Tomáš Pospiszyl.
K výstavě vychází aktualizovaná verze katalogu Davida Černého nazvaná Promrdané roky III, který sestavil kunsthistorik právě Tomáš Pospiszyl. "Nejedná se o kunsthistorický text. Jsou to spíš historky," uvedl. Publikace zahrnuje Černého práce od konce 80. let do roku 2008.
Kateřina Farná, Právo
Kultura
Pět tet po Vernisáži umřelo od marnosti
Dvakrát se režisér Ivo Krobot v Huse na provázku kriticky zabýval problémem fetišů české kultury (Babička a Švejk), až si jeden fetiš...
Ewa Farna: V Polsku jsem se samým štěstím rozbrečela
Zpěvačka Ewa Farna (18) je slavná v Česku a ještě víc v Polsku. Své poslední koncertní CD a DVD nazvané 18 vydala u nás (se záznamem...
Kryštof Hádek a Vojta Dyk hledají Signál v novém filmu Tomáše Řehořka
Do trochu zapadlé české vesnice přijíždějí dva napohled sympatičtí mladíci Kája a Filos. Obyvatelům namluví, že hledají signál pro...



