Hlavní obsah

Udine 2009: filmoví draci útočí z Asie

– UDINE
Novinky, Michal Procházka

Světu už zdaleka neudává ráz pouze americký či evropský film. Kinematografie Dálného východu patří neoddělitelně k mezinárodním festivalům i distribucím, v každé evropské zemi najdete skupiny vášnivých cinefilů asijského filmu a recepty tamních filmařů dávno přebírá i Hollywood. O současném dění v těchto dalekých zemích přitom nejlépe vypovídá festival Far East v italském Udine, letos konaný již po jedenácté od 24. dubna do 2. května.

Článek

Exotický týden extravagantních příběhů zároveň ukázal, že asijská tvorba už zdaleka není jenom Hong Kong, Japonsko, Čína či Jižní Korea. Vždy například loni soutěžil o Zlatou palmu v Cannes singapurský film Moje magie - příběh alkoholika, který se pokouší navrátit ke své původní profesi medicimana, aby si vysloužil respekt svého syna. A například jedním z témat bylo například obrození žánru akčních kung-fu filmů v Thajsku (Muay Thai Action Films), navracejících se ke kořenům drsných hongkongských snímků 70. let, v nichž klasické mlátičky jako Bruce Lee či Liu Jialiang ještě nepoužívali počítačové triky - ale tvrdé pěsti, testosteron či adrenalin.

Thajské pěsti a lekačky 

Herec Tony Jaa ze současné dvoudílné série Ong Bak I a II či nově mladičká Jeeja Yaninová v akčním dramatu Čokoláda Prachye Pinkaewy oživují poctivou podobu syrového bojového umění, v němž postavám nepomáhají obrazové korekce CGI, ani party inženýrů speciálních efektů. Naivní příběh ještě nedospělé dívky, která s pomocí svých mrštných chvatů chodí vybírat peníze od dlužníků své matky, zastiňuje fyzický výraz bojových scén a hra těl dosahující akrobatických výkonů. Dokáže vymlátit nejenom mafiánské doupě thajských kmotrů, ale v nejlepší scéně třeba i řeznictví plné chlapů se sekáčkem na maso, aniž bychom měli pocit, že to je jen pitomě zrežírovaná pohádka.

V Thajsku se však zároveň obrozuje i uvadající žánr asijského hororu - a to v ještě krvavější podobě drsných lekaček na hranici vkusu i hnusu. V Udine běžel filmový omnibus několika autorů 4bia, líčící nevinně děsuplné příběhy, v nichž hrály roly vybrané stereotypy dnešního elektronického života.

Dívka upoutaná se zlomeninou doma flirtuje esemeskami s neznámým duchem, který ji přichází večer strašit. Adrenalinové vodáky v noci pronásleduje duch utonulého kamaráda, aby nakonec vyšlo najevo, že nejen on, ale i všichni ostatní se utopili. Další žena si domů zve nápadníky, aby si je porcovala a vařila z nich chutné večeře. Poslední mikrohoror přibližuje utrpení stewardky, která cestuje v letadle s pomstychtivou mrtvolou perské princezny a zároveň žárlivé manželky svého milence.

Hong Kong ve službě čínské hrdosti

Se zájmem se v současné době sleduje situace v Hong Kongu, jehož kdysi oslavovanou tvorbu zcela ovládla po připojení k Číně nejlidnatější země světa. Příprava olympijských her, ale i zemětřesení v provincii Sičuan tam spustily vlnu silného vlastenectví, které mají dokumentovat velikost i rozmach čínského obrození - a to se týká i historických eposů. O tom, že s čínskou pýchou se dnes nežertuje, svědčí třeba i skutečnost, že jeden umělec zažaloval americké animační studio Dreamworks, že ve filmu Kung fu Panda znevažuje čínskou tradici.

Logika hongkongské věci spočívá v tom, že po velkém propadu tamního filmového trhu se producenti zaměřili na obrovský potenciál početného publika v Číně. Popasovat se ale musejí s cenzurou tamních úřadů, která se zdá být zatím dosti nevyzpytatelná. Jisté zatím je, že po cenzurním zásahu proti dramatu Ang Leea Pozor touha (Lust caution) by se filmaři měli vyhýbat především otevřeně zobrazované erotice.

Mnohem schůdnější jsou velkorozpočtová historická akční dramata, které vyprávějí třeba o „nezdolnosti“ čínského lidu i za japonské válečné okupace minulého století dokládá velmi volně v realitě zasazený životopisný film IP man Wilsona Yipa, přibližující osudy slavného učitele kung-fu, který v době války učil lidi sebeobrany a zvedal lidem morál svým utkáním v zápasy s japonskými okupanty. V hlavní roli neporazitelného bojovníka, připomínající stejně tak milujícího otce i duchovního čínského vědomí své obtížné doby, zahrál Donnie Yen. Mimochodem dnes ses k jeho tradici bojového umění hlásí na dva milióny následovníků (jeho žákem byl v Hong Kongu i Bruce Lee).

Loňská hongkongská úroda přinesla i dva menší, důkladně vysoustružené thrillery, které hledají především další důmyslné přestřelky. Třeba adrenalinová honička Bennyho Chana Připojeni (Connected) je vyspekulovaným remakem hollywoodského filmu s mnoha hravými čísly (např. chycení auta do rybářské sítě), svěžími dialogy a dojemně obyčejným hrdinou. Terčem se tu stávají podvodníci a drogoví mafiáni z Interpolu (Proradný Západ!), kteří se snaží získat zpět své kompromitující materiály. Jenže ženě, již unesou, se podaří shodou okolností zavolat neznámému muži (hvězda Luis Koo), z něhož se vyklube zachránce.

Kolem strhujícího hereckého výkonu Nicka Cheunga (přijel osobně na festival) v roli lidské zrůdy se slepým okem se točí i prokombinovaný thriller Bestie přichází (The Beast Stalker), připomínající drsné gangsterky z 80. let. Válečný veterán, zraněný na těle i na duši, se v utajeném brlohu oddaně stará o ochrnutou manželku, a přitom si vydělává jako únosce pro mafii. V okamžiku, když se zmocní dcery vydírané prokurátorky, postaví se proti němu mladý, podobně vnitřně mučený policista, snažící se odčinit nedávné selhání, při němž zemřela jiná malá dívka.  

Cenzura? Točte tedy romantické komedie

Co se týče samotné tvorby Číny, zdá se, že vedle akčních velkofilmů nejsnadněji procházejí sítem cenzury romantické či černé komedie. Za zmínku stojí tři relativně nedávné objevy na nebi čínské kinematografie. Cao Baoping staví letmo nahozené drama Vyrovnání lásky a smrti (Equation of Love and Death) ze součástek sociálního dramatu a těží z civilistní poezie dnešní ulice, do níž trochu násilně zasadil zacyklený příběh svérázné taxikářky. Ta potkává ztraceného přítele, žijícího pod jiným jménem, který ve skutečnosti od ní utekl a kšeftuje s drogami.

Feng Xiaogang zase těží v satiře Pokud jsi jediný (If you are the only one) z výživného námětu stárnoucího muže, který si hledá na inzerát mladou ženu, aby komicky (a trochu po francouzsku) zpodobil dnešní partnerské stereotypy, okořeněné vtipnými a pikantními dialogy. Přesto jeho film postupně přechází v hřejivé drama jiné ženy, beznadějně zamilované do ženatého muže, již se pokouší hlavní hrdina vrátit chuť k životu. Stojí za zmínku, že si tu zahrála čínská Angelina Jolie Shu Qi.

Nakonec s černou komedii si zábavně pohrává Ning Hao, dva roky pro titulu Crazy Stone přichází s filmem Crazy Racer, v němž vrší postmoderní švandu a narážky na evropské crazy komedie na půdorysu osudu outsiderského cyklisty, proásledovaného nepřízní osudu i překupníky s drogami. Divákovi to připomene francouzskou sérii Bláznů, italského Fantozziho, ale také Tarantinovy prostné cviky s thrillerovými motivy.   

Korea je z nejhoršího venku

Největší otázky se poslední dobou vznášely nad korejskou kinematografií, která se po loňském propadu postupně zvedá nahoru - stále produkuje přes sto dvacet filmů ročně, ačkoliv prošla krutým vystřízlivěním po sedmi štědrých letech. Jak se zdá, korejský filmový zázrak se postupně zasekl, a třebaže domácí producenti propadají panice, všechno není zase tak černé. A to vzhledem k tomu, že nejvíce očekávané filmy hvězd Park Chan-wooka, Bong Joon-hoa teprve přijdou v Cannes. Zatím je jasné, že přestaly fungovat domácí recepty a sázky na velké filmy plné osvědčených hvězd, jichž se domácí publikum - zdá se - přejídá.

Festivalový menší korejský film Můj drahý nepřítel z ulic dnešního Soulu.

FOTO: 11. Far East Film Festival 

Minulý rok byl naopak ve znamení několika menších filmových produkcí a debutů, které přinesly překvapivě velké peníze - to byl případ inteligentní klasické rodinné komedie z prostředí rádia a písničkářské soutěže talentů Scandal makers Kang Hyoung-chula nebo ohromující komedie vztahů, prvních milostných zklamání a modřin na duši Crush and blush mladé filmařky Lee Kyoung-mi, v níž učitelka ruštiny zapojí do svého ďábelského plánu na získání ženatého kolegu jeho outsiderskou dceru. Festivolým filmem se ukázal Můj drahý nepřítel (My Dear Enemy), v němž Lee Yoon-ki rozvíjí křehkou i krutou konfrontaci někdejší outsiderských manželů, při němž si žena přichází po letech vyzvednout dávný dluh. 

Naopak očekávané hity zklamaly s výjimkou bláznivého spaghetti westernu Dobrý zlý a divný, pod nímž je podepsán korejský Tarantino Kim jee-woon. Sledujeme westernové dobrodružství třech výstředních střelců, jež stíhají nejenom zločinci, ale také indiáni na motorkách, hnutí za nezávislost Koreje či nakonec japonská okupační armáda. Stojí za připomenutí, že žánrové schéma tu slouží k připomenutí nejrůznějších společenských témat a tabu téhle historií stále poznamenané země.

Reklama

Výběr článků

Načítám