Hlavní obsah

Dětmar z Merseburku: Byla to hrůza, když nám vládli Čechové

Právo, Peter Kováč

Kdysi nám vládli Čechové a bylo to hrozné, nechal se slyšet jeden z německých sousedů, ale není to žádný poradce Angely Merkelové. Šlo o kronikáře Dětmara z Merseburku, který žil v Sasku před jedním tisícem let. Vůči Čechům a Moravanům zášť neměl. Spíše je litoval: „Každý, kdo v té zemi vládne, je vystaven velkému nebezpečí. Čistá láska vzdychá v ústraní, neboť tam vládne nespravedlnost ve spolku se zradou.“

Článek

Dětmar měl dobré informace. O raných Přemyslovcích toho věděl víc než první český kronikář Kosmas.

Jeho text je proto cenným zdrojem poznání o dění v Čechách i na Velké Moravě a také v Německu a v Polsku. Jako literát měl smysl pro poutavé vyprávění, takže jeho záznamy – na rozdíl od jiných kronik – nejsou nijak nudné.

Zajímaly ho nejrůznější věci. Detailně třeba popsal, jak u Slovanů vypadala velká pohanská svatyně, která stála na hradě Riedegost.

Kroniku napsal Dětmar z Merseburku přibližně v letech 1013–1018

Ač křesťan, obdivoval tu pozoruhodně vyřezané sochy, jímž dominoval bůh Svarožic. Dětmar měl i vzácný smysl pro vlastní karikaturu: „Můj nos, již v dětství přeražený, mi dodává směšného vzezření. Na to bych si nikterak nestěžoval, kdybych měl jiné přednosti... “

Kronika Dětmara z Merseburku, napsaná přibližně v letech 1013–1018, má moderní německé i polské vydání, česky nyní vychází poprvé zásluhou nakladatelství Argo v záslužné edici Paměť středověku. Text přeložili Bořek Neškudla a Jakub Žytek, podrobné poznámky připravil Jiří Ohlídal.

Reklama

Související témata:

Související články

Úvahy nad nesamozřejmostí českého bytí

České národní vědomí se orientovalo podle jazykového pojetí národa Josefa Jungmanna a nikoli podle pojetí Bernarda Bolzana, že národ je konstituován...

Výběr článků

Načítám