Vzali si půjčky a rozhodli se nahrát desku se špičkovým zvukem. Jelikož jim Trentini mezi řečí řekl, že je škoda být úzkoprsý, s konečnou verzí svých písní v angličtině obešli německé gramofirmy a nabídli je k vydání. Narazili ovšem s jazykem. Zjistili, že u západních sousedů poptávka po anglicky zpívajících kapelách poklesla, a chtějí-li uspět, musí kolekci nazpívat německy. Na to konto bouchli do stolu, pěti skladbám napsali české texty a dohodli se s RGM na vydání zde.

Oproti jiným tuzemcům mají náskok v kvalitě nahrávky. Stála prý tři čtvrtě miliónu, ovšem zásah zkušených rukou je znát. Kapela navíc umí napsat silné písničky (Každou vteřinou, 13. komnata, Fate), které souzní s tím, co u nás dělají Clou, v zahraničí Simple Plan a podobní.

Jde to lehce, pětice jako by se narodila na zpěvnosti. Pro české uši jen není tak přímá jako v případě našich hvězd. Spíše se klube a přesvědčí až na druhý třetí pokus. Potíží je jazyková dvojsečnost. Anglické texty jsou znělejší, ke zvuku kapely lépe pasují. Pět českých písniček sice nestojí na žádných hloupostech, ale jazyk skluz skladeb brzdí.

Tím spíš, když anglický text v běhu alba střídá český (a naopak). Ztěžuje to plynulost celku. Možná měli Fate Magazine písně jazykově seskupit, aby byl na desce jen jeden zlom. Přesto jsou žhavými nováčky zdejší scény, kteří postupují moderně. Míří dál, měří se s nejlepšími a mají entuziasmus.


Fate Magazine: Better Way
RGM, 58:26 min.