Článek
V neděli 16. listopadu uvedete další reprízu Antigony v pražském Divadle v Dlouhé. Daří se vám ji prezentovat podle svých představ?
Divadelní zpracování je odlišné od koncertního, které jsme hráli v Kongresovém centru nebo v Obecním domě v Praze. Nevěděli jsme, jestli bude vůbec možné ho realizovat. Na pódiu je nás mnoho, hoří ohně, lidé létají na lanech a je to náročné pro zvukaře, protože celé představení zpíváme a hrajeme živě.
Měli jsme málo času i málo zkoušek, a tak mi přijde skoro jako zázrak, že to funguje a zvládáme to technicky i termínově. Vzhledem k tomu, že jsou všechna představení v podstatě vyprodaná, jsem spokojený.
V divadelním zpracování Antigony neúčinkují vyjma Evy Urbanové žádné všeobecně etablované hvězdy. Objevilo přesto nějakou výraznou osobnost?
Podílí se na ní spousta lidí, kteří v brzké době určitě vyletí nahoru. Vynikající je například zpěvák Viktor Dyk, o kterém se ještě moc neví, ale je to obrovský talent. Stejně tak třeba Lívia Vénosová, která hraje bohyni osudu a alternuje Evu Urbanovou.
Byl dříve nápad napsat rockovou operu anebo byla první Antigona jako téma?
Antigonu jsem znal od střední školy, takže byla dřív. Teprve ve zralejším věku jsem zatoužil ji umělecky zpracovat. Rocková opera, to nebyl jediný nápad, mohla to být i jiná forma. Nicméně právě rocková opera mi přišla nejpřirozenější proto, že jsme se spoluautorkou Pavlou Forest muzikanti, kteří se pohybují i v rockovém světě.
Jak dlouho jste na Antigoně pracovali?
Děláme na ní asi pět let a proces pokračuje. Řekl bych, že ještě dvě třetiny práce jsou před námi. Rádi bychom ji představili v dalších prostorách. Jsme v jednání s regionálními divadly v Ostravě, Hradci Králové a v Plzni, chceme, aby se tak dostala i k lidem, kteří na ni nemohou přijet do Prahy. Míříme také na letní festivaly a do zahraničí.
Jaká by měla být Antigona v závěru celého procesu?
Chtěli bychom se pocitem z představení dostat někam mezi Straussovu Elektru, The Wall od Pink Floyd nebo muzikál Jesus Christ Superstar. Jsem velký nepřítel muzikálů, které se dnes v pražských divadlech dělají. Nerozumím jim. My máme na jevišti hardcoreovou kapelu, k ní klasický kvartet a všechno je hrané na místě, vše se řeší v momentě představení.
Hovořil jste o tom, že byste Antigonu rádi představili v zahraničí. Co pro to děláte?
Jednáme nyní s několika berlínskými scénami, dokonce už máme záštitu berlínského primátora. Rádi bychom pro případné představení v Německu, které chystáme v angličtině, získali do souboru například bývalou zpěvačku Guano Apes Sandru Nasic, lidi ze skupiny Living Colour nebo zpěváka kapely Rammstein Tilla Lindemanna. Už jsme je oslovili a myslím, že na spolupráci kývnou. Musíme na to ale sehnat peníze, takový projekt nepokryjeme z místních zdrojů.