Nedávno vyšlo vaše DVD Paris Moon. Proč jste se rozhodli nafilmovat právě pařížský koncert?

Candice Night (zpěv): Protože to bylo úplně poprvé, kdy jsme hráli ve Francii. Vlastně jsme ani nevěděli, jestli Francouzi mají tušení, jakou hudbu děláme.

Ritchie Blackmore (kytara): Myslím ale, že to bylo hlavně kvůli kamerám. Divadlo Olympia nám vyhovovalo svými technickými parametry.

Candice: Většinou hrajeme na hradech a podobných historií prosáklých lokacích. Při pódiové show v interiéru využíváme daleko víc efektů.

Hrajete renesanční hudbu a bydlíte v New Yorku. Jak to jde dohromady?

Ritchie: Nebydlíme v New York City, ale na Long Islandu. To je hodinu za městem.

Candice: Jsme obklopeni přírodou. Z jedné strany je pláž a voda, za domem les. Trávíme mnoho času procházkami a na pláži. Například západ slunce je úžasná inspirace. Hodně hudby vzniká venku, v přírodě. Je to inspirativnější než ruch města.

Candice, prý jste přijala roli v jednom filmu o středověku.

Candice: Jsem z toho nervózní a natěšená zároveň. Když mě seznámili s dějem, ohromil mě. Odehrává se v sedmnáctém století a je dost blízký tomu, co se v Evropě dělo při honech na čarodějnice. Hraju postavu Emily, která je úplně nevinná, ale kvůli jejímu zdravotnímu stavu se na ni obrací mnoho odsuzujících očí. Je to horor, ale obsahuje i myšlenku nesmrtelné lásky.

Ve filmu se mají objevit i písně Blackmore’s Night...

Candice: Většina z těch, které tam budou, jsou naše starší písně. Ale napsala jsem jednu úplně novou, která se do toho filmu velmi dobře hodí a možná bude dokonce titulní skladbou. Z toho bych měla obrovskou radost.

Co je pro vás vrcholem koncertu?

Candice: Je několik písní, ke kterým mám velmi blízko, i když jsem je třeba nenapsala. Například Diamond and Rust - cítím se s ní emocionálně propojená a když ji zpívám, je to jako bych byla nahá. Jsem v tu chvíli bezbranná. Občas zavřu oči a prostě zapomenu na to, že se někdo kouká. To je silný moment. Ale obecně se člověk nemůže cítit lépe, než když lidé vstanou a zpívají s ním. Takže těch vrcholů může být několik. Je to jako vybrat nejhezčí barvu duhy. To nejde.

Ritchie: Také králík…

Candice: Ano, v jednu chvíli nám přes pódium přechází králík, i to je velký moment.

Můžete něco prozradit o chystaném novém albu?

Ritchie: Právě jsme ho dokončili, vyjde během několika měsíců. Příjemné bylo, že jsme ho natáčeli doma. Máme několik koček a pokaždé, když opustíme dům, převezmou nad ním nadvládu. Naštěstí ale už máme studio doma. Kolem našich koček se totiž všechno točí.

Candice: Jednou, když jsem nahrávala vokály, přišla jedna z našich koček. Přinesla oblíbenou hračku, kterou nám nosí jako dárek. Nemohla jsem ji nepustit dovnitř. Ona vyskočila na stůl k mikrofonu a začala mňoukat, takže na desce asi bude slyšet.

V létě přijedete zahrát několik koncertů do Česka. Kde budete vystupovat?

Candice: Myslím, že jeden z koncertů se chystá do Českého Krumlova. Koukala jsem se na internet, vypadá to tam neuvěřitelně krásně. Také si pamatuji, že jeden z koncertů by měl být na místě jménem Býkov. Měli bychom u vás mít tři nebo čtyři koncerty, všechno mimo Prahu, ve středověkých exteriérech.