Článek
Mělo by to fungovat při zhoršeném počasí ve dne a v noci díky tomu, že radary musí používat při pořizování snímků infračervené světlo nebo blesk a ty se od reflexní vrstvy odrážejí. V běžném provozu na silnici přitom na značce nemá být nic znát a je zřetelně čitelná. Úřady tak sice zaznamenají dopravní přestupek, ale majitele auta nemají jak dohledat.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Na fotografii má být místo značky jen bílý světelný pruh. Na internetu lze koupit například samolepku, kterou se přelepí jedna číslice, za 85 korun. Přelepení celé značky stojí asi 50 eur (cca 1350 korun).
Je to přestupek
Odborníci se ovšem shodují, že jejich použití je přestupek. Za něj majiteli hrozí kromě až desetitisícové pokuty i zákaz řízení až na rok. Vzhledem k tomu, že nejde o legální záležitost, je možné sehnat speciální číslice spíše přes méně známé weby nebo kontaktní e-maily. Na serveru Youtube jsou i videomanuály, které řidiče učí, jak před nalepením číslic otřít registrační značku ředidlem, aby samolepky lépe držely.
Dále pak ukazují, jakým způsobem je perforovat, aby zdání nepozměněné registrační značky bylo dokonalé. Většinou platí úměra, že dražší nálepky slibují větší „neviditelnost“, tedy že odrážejí i focení s infračerveným světlem, nejenom s bleskem. Specialisté ze společnosti Camea, která se zabývá mimo jiné i výrobou systémů pro monitorování silničního provozu, tedy stacionárních radarů, se ovšem shodují, že tyto pomůcky nejsou příliš účinné.
Jednoznačně jde o čin, který má krýt protiprávní a velice nebezpečné chování.
„Technologie, se kterými přišli naši technici do styku, moc nefungují,“ řekl Právu obchodní ředitel společnosti Oto Hejmala s tím, že jde hlavně o reflexní spreje. Se samolepkami na registrační značku ještě tolik zkušeností nemají. Dalším úskalím pořízení této nelegální vychytávky je, že ne všechny stacionární měřiče rychlosti používají při pořízení snímku blesk či jiné přisvětlení.
„Záleží na typu kamery nebo nastavení kamery. Kamery mohou fungovat úplně bez jakéhokoli přisvícení nebo můžou fungovat jenom s infračerveným přisvícením,“ sdělil Hejmala s tím, že občas se používá i infračervený blesk, ale ten má za účel především osvítit obličej řidiče, aby poté bylo možné ho na snímku identifikovat.
Podle experta z Centra dopravního výzkumu Jindřicha Friče by ovšem zneužití reflexe mohlo být teoreticky využito i přes den. „V případě jízdy v tunelu může být efekt reflexního nástřiku za současného přisvětlení klasickým bleskem zřejmý i v denních hodinách,“ řekl Právu Frič.
Špatné zkušenosti
Video, které dokládá reflexní účinky samolepek, přitom neukazuje, zda upravená „espézetka“ odráží světlo i při vyfocení z větší dálky. Možnost, že by pozměnění registrační značky nefungovalo, dokládá i zkušenost majitele, který si v diskusi na jednom zahraničním fóru stěžuje, že právě dostal pokutu za jízdu na červenou, ačkoli měl být „neidentifikovatelný“.
Ačkoli je možné, že měřič vyfotil jeho vůz ve dne, kdy zaznamenávací zařízení nepotřebují při pořizování snímku řidiče žádné další světlo, je i možné, že samolepky prostě nefungují, stejně jako v minulosti nefungovaly reflexní spreje.
O pokusech se ví
„V minulosti se podobným způsobem šířily spreje. Ty byly už testovány a prokázalo se, že ten sprej není funkční,“ uvedl pro Právo tiskový mluvčí pražské městské policie Jan Čihák s tím, že firma, která zajišťuje stacionární měřiče, při testování reflexních sprejů zjistila, že nefungují. Nyní podrobí podobným testům i samolepky, na které Právo upozornilo. Policisté o snahách řidičů znesnadnit identifikaci registrační značky vědí.
Podle Friče byly první pokusy s reflexními nástřiky „espézetek“ už před devíti lety. „Služba dopravní policie ČR se tímto nešvarem běžně zabývá při běžných dopravních kontrolách v rámci dozorové činnosti,“ sdělil Frič. Podle něj je toto jednání odhalitelné spíše za nočních podmínek. Odborníci na dopravu se shodli, že jakýkoli zásah do vzhledu registrační značky je protiprávní. Navíc je popisované jednání podle nich neetické.
„Jednoznačně jde o čin, který má krýt protiprávní a velice nebezpečné chování,“ uvedl Frič s tím, že dopravní nehody zapříčiněné vysokou rychlostí způsobí čtyřicet procent všech úmrtí na silnici.