Podle šéfa dopravní policie Tomáše Lercha je to právě dopravní prostor, který kromě stavu vozidla, klimatických podmínek a chování řidiče ovlivní, jestli auto dojede do cíle v pořádku.

„Jestliže je komunikace bezpečná, jestliže je správně označená, tak se výrazně eliminují příčiny,“ řekl Lerch s tím, že komunikace by měla v jistém slova smyslu i odpouštět chybu řidiče a v případě, že dojde k nehodě, tak i eliminovat rizika následků.

Člověk musí umět uvažovat. Když vidí, že na silnici je povrch horší, tak tomu musí přizpůsobit rychlost vozidla

S možností, že viníkem nehody není vždy a pouze jenom řidič, souhlasí i odborník na bezpečnost silničního provozu Josef Kocourek z Českého vysokého učení technického. „Bylo zjištěno, že v průměru 30 procent dopravních nehod způsobí i špatný stav infrastruktury,“ vysvětlil Kocourek.

K podobným závěrům dospěl i Martin Farář, který je vedoucím oddělení BESIP, majícího na starosti bezpečnost silničního provozu. Podle Faráře ovšem nelze paušálně říct, že nehodu způsobil špatný povrch silnice nebo špatně navržená zatáčka.

Nejhorší jsou okresky

„Člověk musí umět uvažovat. Když vidí, že na silnici je povrch horší, tak i podle zákona tomu musí přizpůsobit rychlost vozidla,“ uvedl Farář s tím, že někteří lidé nerespektují špatný stav vozovky a pak to může skončit tragicky.

Ze statistik Centra dopravního výzkumu vyplynulo, že při porovnání výkonu, tedy počtu aut na kilometr, délky silnic a počtu zemřelých a těžce zraněných jsou nejnebezpečnější silnice druhé a třetí třídy.

Nejbezpečnější jsou z tohoto hlediska dálnice, kde ročně zemře kolem čtyř procent lidí z celkového počtu mrtvých na silnicích. „Co se týče silnic první třídy, kde Ředitelství silnic a dálnic teď začalo uplatňovat záležitosti dané legislativou a provádí tam bezpečnostní inspekce a audity, tak tam už tolik problémů není,“ naznačil Kocourek.

Podle něj navíc tyto silnice byly budované podle pečlivějších plánů, a proto k jejich údržbě již stačí pouze drobné opravy. Proti tomu silnic druhých a třetích tříd je daleko více a jsou ve správě krajů, které často na jejich opravu nemají peníze.

Tragická nehoda na Přerovsku

Prosincová tragická nehoda na Přerovsku, při níž zemřel řidič.

FOTO: Policie ČR

To se ovšem netýká Středočeského kraje, kde během předchozího roku zrekonstruovali alespoň velkou část silnic druhé třídy. „V loňském roce jsme dostali příspěvek ze státních fondů ministerstva kultury asi 800 miliónů, který jsme vyčerpali,“ sdělil ředitel Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje Zdeněk Dvořák s tím, že podle jeho názoru by Středočeský kraj potřeboval asi devět miliard korun investovaných jenom do silnic a pět miliard na mosty.

Hlavním problémem přitom není pouze nedostatek financí, ale komplikace přinášejí i majetkové spory kvůli pozemkům, na nichž silnice či mosty stojí. Dvořák upozornil, že se dosud nevypořádali s majiteli ploch, které potřebují k opravě mostu po povodních z roku 2013.

Principy zachraňující životy

Podle Kocourka by bylo řešením, kdyby se při správě silnic druhé a třetí třídy uplatňovaly dva principy, které se osvědčily v zahraničí. Jedná se o princip tzv. samovysvětlitelnosti a promíjivosti neboli odpouštějící komunikace.

Samovysvětlitelnost je v tom, že řidič naprosto jasně pozná, kam silnice vede, jestli pojede do zatáčky a jestli ta zatáčka pokračuje vlevo či vpravo. Komunikace by tedy měla být předvídatelná a zřetelná, aby řidič jasně věděl, jak se má zachovat.

Princip odpouštějící komunikace znamená, že pokud se řidiči něco stane, jako se v zimním období stane snadno každému cokoli, tak z toho nebude mít vážné následky. Například když uklouzne s vozidlem a sjede mimo vozovku, tak by ho to nemělo ohrozit na životě. Správa silnic by tedy měla dbát na to, aby se v okolí vozovek nevyskytovaly žádné pevné a těžké předměty, které by mohly řidiči v případě nárazu způsobit fatální následky.