Obžaloba viní zřizovatelku takzvaného Domova se zvláštním režimem Jaroslavu L. a hlavní sestru Šárku H., že bezmocné starce týraly nedostatečnou péčí.

„V zařízení to páchlo močí, klienti byli ve špinavém oblečení a znečištěných plenách. Dostávali prošlé potraviny nebo jim personál z jídla ujídal. Mezi padesát klientů například rozdělil šest polovin rohlíku,“ píše se v obžalobě.

Týden se zlomenou páteří bez pomoci

Senioři, kteří v zařízení pobývali za mnohatisícový poplatek, byli podle obžaloby vyhublí, žili v nedůstojných podmínkách a kvůli minimální lékařské péči končili v nemocnicích dehydratovaní, s proleženinami i se zraněními. Jedna z klientek ležela téměř týden bez pomoci se zlomenou páteří a oběma stehenními kostmi.

Zápach rozkládající se moči po celém zařízení, neosobní prostředí, nekvalifikovaný personál - takové zkušenosti si ze stacionáře odnášeli jeho návštěvníci. Střední zdravotnickou školu měly jen obě obžalované ženy, ošetřovatelé byli vesměs vyučenci, z nichž jen někteří měli alespoň minimální zdravotnické kurzy.

Senioři se potulovali na chodbách

Na desítky klientů jich bylo málo, podle výpovědi příbuzných se babičky a dědové bezcílně potulovali po chodbách, káleli v pokojích, nedostávali dost napít. A personál si podle svědků údajně nechával k základnímu poplatku platit za nákup drahé kosmetiky pro seniory, za kávu a další věci.

„Maminka byla ve stacionáři měsíc. Za ten měla vypít 32 kapučín. Byla postižená Alzheimerovou chorobou, neuměla si o nic říct, tak si sotva říkala denně o kávu,“ vypověděla jedna ze svědkyň. Zařízení si také započítalo dva tisíce korun za převoz staré ženy z 50 kilometrů vzdálené léčebny, přestože měla nárok na sanitu zdarma a ve voze s ní jeli další tři lidé.

Svrab jsme měli, opakovaně, ale vždy se objevil, když přijeli noví klienti z nějakého jiného zařízení.zřizovatelka

Obě obžalované jakákoliv obvinění odmítají. Podle nich dělaly, co bylo v jejich silách. „Necítím se vinna, nikoho jsem netýrala. Hledání cesty k vybudování Domova bylo dlouhé a bolestivé. Přišla jsem o dva partnery. Když jsem zařízení zakládala, vystěhovala jsem dětem nábytek z pokojíčku, abychom měli základní vybavení,“ tvrdila zřizovatelka Domova se zvláštním režimem.

Připustila však, že v zařízení byl zápach a vyskytl se i svrab. „Zápach je všude, kde žijí inkontinentní lidé. Svrab jsme měli, opakovaně, ale vždy se objevil, když přijeli noví klienti z nějakého jiného zařízení,“ uvedla.

Naše práce je těžká a nevděčná. I když jsme se snažili, nedokázali jsme zabránit tomu, aby se klienti někdy napadli.ošetřovatelka

Nikdo si podle ní neumí představit, jak těžká je práce se seniory, postiženými demencí nebo Alzheimerovou chorobou. „Jeden druhému brali věci. Jednoho z klientů jsem viděla, jak si do úst nacpal tři zubní protézy. Ale považuji za vyloučené, aby se týden nekoupali nebo chodili po chodbách s pokálenýma rukama,“ hájila se.

Připustila, že s personálem byly problémy. Jednu z žen prý propustila, protože kradla jídlo, druhou za to, že při krmení ležícího pacienta každou druhou lžíci jeho večeře snědla sama. Hlavní sestra Šárka H. popřela, že by někdy měla podobnou funkci. Byla prý jen vrchní ošetřovatelkou a měla na starosti personál.

„Naše práce je těžká a nevděčná. I když jsme se snažili, nedokázali jsme zabránit tomu, aby se klienti někdy napadli, brali si věci nebo si sundali plenu. Koupali jsme je dvakrát týdně nebo častěji, podle potřeby. A uklízelo se pořád. Pili často, ale když měli i tak žízeň, mohli se napít z nádob v jídelně,“ odmítla obvinění z těžké dehydratace svěřených lidí.

Dvě ošetřovatelky na padesát lidí

K vážně zraněné ženě řekla, že jakmile zjistila, že s ní něco není v pořádku, zavolala lékaře, jenž do stacionáře v případě potřeby docházel. „Přijel hned druhý den a odvezl ji do nemocnice,“ doplnila. Stará paní měla týden zlomenou páteř a nohy. Záznam o tom, že by upadla, údajně neexistuje.

Dcera jedné z klientek před soudem tvrdila, že o bezmála padesát lidí ve stacionáři se během jejích návštěv starala jedna, nanejvýš dvě ošetřovatelky.

Až osmiletý žalář

„Viděla jsem, jak v pokoji mé maminky ležel pod otevřeným oknem téměř nahý muž. Když pomineme, že byli dva lidé různého pohlaví v jedné místnosti, pak je zarážející minimálně fakt, že byl leden, otevřené okno a muž měl na sobě jen pleny. Jindy jsem ošetřovatele upozornila, že po chodbě chodí pomočený muž. Řekl mi, že teď nemá čas. Moji maminku fyzicky napadla jiná klientka,“ vyjmenovala svědkyně důvody, proč svoji matku ze zařízení odvezla po necelém měsíci pobytu a až do její smrti se o ni raději starala sama.

Oběma obviněným hrozí až osmileté vězení za týrání svěřené osoby. Zatímco zřizovatelka už přestala v oboru podnikat, vrchní ošetřovatelka si založila a provozuje vlastní zařízení pro přestárlé.