„Obžalovaný jako řidič trolejbusu nerespektoval červené světlo semaforu a zvýšenou rychlostí vjel do křižovatky v době, kdy z jeho pravé strany najížděla tramvajová souprava na lince číslo 9. Tramvaj narazila do zadní části trolejbusu, ten byl odhozen přes křižovatku a přelomil sloup. Sedmasedmdesátiletý cestující byl vymrštěn přes zadní sklo, dopadl na osobní auto stojící na křižovatce a na místě zemřel,“ prohlásil v obžalobě státní zástupce.

Hladký před soudem vypadal, že se na místě zhroutí. Celou dobu své výpovědi plakal a na zraněné lidi z trolejbusu, kteří defilovali před soudem, se nedokázal ani podívat. „Chci se omluvit všem, kterých se to dotklo. Mám z toho strašný pocit každý den, jsem v péči psychiatra, nemohu spát. Vědomě jsem nikdy neporušil předpisy, nikdy jsem nejel na červenou, naopak jsem vždycky takové lidi odsuzoval. Nevím, co se stalo, mám okno, byla to moje poslední jízda ten den, neměl jsem opravdu kam spěchat,“ slzel před soudem řidič.

Cestující z trolejbusu před soudem vypovídali, že řidič se choval nervózně, spěchal a jel agresivně. „Zavíral lidi na zastávkách, spěchal, když to řeknu mírně, tak jel hodně ostře. Při vjezdu do křižovatky jsem slyšel, jak lidi zakřičeli červená a pak už jsem ležel na podlaze, kapala na mě krev zraněných,“ vzpomínal jeden z cestujících.

Podle ženy, která cestovala v tramvaji, ale událost nebyla tak jednoznačná. „Překvapilo mě, že se tramvaj do křižovatky rozjela tak prudce, protože jsem viděla přijíždějící trolejbus. Překvapilo mě, že řidič tramvaje začal brzdit tak pozdě před srážkou, přišlo mi, jako kdyby oba jeli na zelenou a chtěli to stihnout,“ prohlásila žena.

Soudce Martin Vrbík nakonec jednání odročil na začátek ledna, kdy by měli být vyslechnuti další svědci.