V celé kauze již byli před čtyřmi lety odsouzeni další tři únosci, z nichž dva si už svůj trest odpykali a třetího se dosud policistům nepodařilo vypátrat.

Robert Dlouhý ve čtvrtek před libereckým soudem nevypovídal a odkázal se na svou výpověď z přípravného řízení. Tam popřel, že by někdy podnikateli Petkovovi volal. Připustil pouze, že byl zaměstnancem organizátorů únosu, které znal od dětství. Jeho hlas ale i po deseti letech u soudu poznal Evžen Petkov.

 

Je to na 65 procent. Naše záznamy z běžného prostředí ještě nikdy nevyhodnotily žádný hlas na sto procent, hovoříme vždy jen o pravděpodobnosti.soudní znalec

„Poznávám ten hlas a budu si ho pamatovat do konce svého života,“ prohlásil u soudu. Také soudní znalec z oboru automatického rozpoznávání řeči Zdeněk Švenda se ve své výpovědi přiklonil k tomu, že policisty zaznamenaný hlas volajícího patří právě Dlouhému.

„Je to na 65 procent. Naše záznamy z běžného prostředí ještě nikdy nevyhodnotily žádný hlas na sto procent, hovoříme vždy jen o pravděpodobnosti. Vzhledem k tomu, že kvalita nahrávek je velmi špatná, výsledek je 65 procent. Kdyby nebylo v nahrávce tolik šumů, asi bychom se dostali k pravděpodobnosti na 80 procent,“ konstatoval u soudu Švenda.

Zamotané rodinné a majetkové poměry

Na pozadí celé kauzy jsou spletité rodinné a patrně i majetkové vztahy mezi Evženem Petkovem a jeho dnes již tragicky zesnulým švagrem a bratrem jeho unesené manželky.

V průběhu procesu se třemi odsouzenými únosci se totiž objevily informace o tom, že si únos mohl objednat i Petkovův švagr, jenž údajně v minulosti pykal za trestnou činnost spojenou s podnikáním Evžena Petkova.

To ale Petkov, který vůbec poprvé před soudem k celé kauze promluvil, popřel. Předcházejícího řízení s únosci se jako svědek neúčastnil. Do České republiky se bál přijet, protože na něho byl v té době vydán zatykač.

Ženu věznili 27 dnů v horských chatách

Petkovovou unesli 31. října 2000 před domem jejího otce v liberecké Husově ulici. Pachatelé s pomocí přenosné dopravní značky vylákali ženu ven z jejího auta. Když vystoupila, v maskách ji přepadli, povalili na zem, udeřili tupým předmětem a svázali. Oči jí zalepili páskou a omámili ji.

Pak ženu naložili do jejího auta a odvezli do Jizerských hor. Tam ji věznili především v Jizerské chatě v Rudolfově a na další soukromé rekreační chalupě. V zajetí prožila 27 dní. Mezi tím pak vyjednávali o výši výkupného. Ženu nakonec propustili na hranicích s Německem, aniž by jakoukoli částku dostali.

Kvůli neúčasti svědků i soudní znalkyně senát kauzu odročil.