On sám však zabíjet nechce a věří, že své umění nebude muset proti lidem nikdy použít. "Budu rád, když se toho nedočkám. Nemám rád zabíjení," svěřil se.

Radek patří mezi nejlepší. Z mezinárodních soutěží vozí společně s dalšími kolegy ocenění za přední umístění. Dvoukorunovou minci za ideálních povětrnostních podmínek trefí bez problému na vzdálenost 100 metrů.

Věří si i na terč o průměru deset centimetrů, který zasáhne na vzdálenost 400 metrů. Na 700 metrů podle svých slov vždy zasáhne terč odpovídající formátu A3. Siluetu člověka pak trefí z více než kilometrové vzdálenosti.

 

Člověk musí také snášet nekomfortní podmínky. Za každých okolností udržet pozornost. V dešti, blátě či mrazu ležet třeba tři dnyostřelovač Radek

 

Při většině akcí kryje záda profesním kamarádům. „Chránit kluky, když se blíží k rizikovému objektu či do něj vstupují. Jsme určeni k tomu, abychom případné nebezpečí včas eliminovali," popsal své úkoly.

Práce ostřelovače však podle něj rozhodně není jen o tom, že má pušku a je připraven někoho zabít. "Je to i o hodinách pozorování. Velké trpělivosti. Člověk musí také snášet nekomfortní podmínky. Za každých okolností udržet pozornost. V dešti, blátě či mrazu ležet třeba tři dny," dodal.

"Pokud bych se do takové situace dostal, vím, že by prostě nebylo jiné řešení"

Už jednou se dostal do situace, kdy měl povolení zabíjet. Před lety společně s kolegy hlídal čerpací stanice na severu Moravy. Opakovaně je přepadal lupič s nabitým samopalem. "Jednou dokonce vystřelil. Existovala reálná hrozba, že bude opět střílet. Tehdy jsem předem dostal povolení vystřelit," vzpomínal. Dodal, že na lupiče tehdy po nocích dva týdny číhal. Zbytečně. Loupit nepřišel a policie jej zatkla až později kvůli jinému zločinu.

Na okamžik, kdy bude muset na člověka vystřelit, se nijak zvlášť netěší. Připravený ale je. "Osobně s tím nemám problém. Pokud bych se do takové situace dostal, vím, že by prostě nebylo jiné řešení. Jsem přesvědčený, že by to byla správná věc. Pokud se to ale nestane, budu jen rád," řekl s tím, že nejlepší pro něj je střelba do papírových terčů.

"Kvůli práci jsem přišel o dvě partnerky"

K policii Radek nastoupil v roce 1993. Od začátku chtěl pracovat u zásahové jednotky. Cíl se mu splnil už po dvou letech. "Chtěl jsem dělat přesně tuto práci. Jiné činnosti u policie mě nezajímaly," přiznal s tím, že v roce 1997 se pak věnoval hned dvěma profesím. V tehdejší severomoravské zásahovce působil jako ostřelovač i jako potápěč. Cesta k ostřelovací pušce podle něj byla předem daná. Od svých 11 let se aktivně věnoval sportovní střelbě.

Ke zbraním má blízko a zajímají ho především po technické stránce. Ve volném čase ale chce být od práce co nejdál. "Nejsem žádný militantní maniak," řekl s úsměvem.

Věnuje se proto cyklistice, lyžování a rekreačně se potápí. Přiznává, že do střetu s prací elitního ostřelovače občas přichází jeho osobní život. "Můžu říct, že jsem kvůli práci už přišel o dvě partnerky," svěřil se. Dodal, že kromě určité porce rizika přítelkyně špatně snášely především jeho časové vytížení.