K bezpečnému převedení ukradených peněz do jiné země však pachatelé potřebují prostředníka. A toho nacházejí pomocí inzerátů právě v Česku.

Nabízejí slušnou provizi pro toho, kdo jim poskytne vlastní účet pro příchozí platbu ze zahraničí a částku pak přepošle do další země, třeba na Ukrajinu.

Jenže zatímco na skutečného pachatele většinou ruka zákona nedosáhne a peníze nenávratně zmizí, tento prostředník je pro policii snadnou kořistí. Často si ani neuvědomuje, že porušil zákon.
Svým přivýdělkem se totiž dopouští trestného činu podílnictví nebo legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy ve skutečnosti se podílí na praní špinavých peněz. Za to může dostat dva roky vězení nebo také osm let, pokud je převáděná částka vysoká.

Rybaření na síti

Okrádání klientů bank přes internet se nazývá phishing.

Například jeden Brit poslal zálohu za auto v přepočtu 150 tisíc korun na účet v České republice v domnění, že peníze posílá na oficiální účet aukční společnosti eBay. Jeho matka však záhy přišla na to, že inzerát s číslem účtu na webu stále visí, a tudíž na něj i další lidé mohou posílat své peníze. Transakci se podařilo včas zastavit.

Měnit, nebo neměnit legislativu?

Jiní však takové štěstí nemívají. Kamil Kouba z protikorupční policie proto upozornil, že je nutné v Česku změnit legislativu tak, aby banky mohly rychleji reagovat a ukradené peníze vrátit skutečnému majiteli. To v případech, kdy by banka zjistila, že majitel účtu se nedá kontaktovat nebo při zakládání účtu uvedl nepravdivé údaje.

Banka sice může nahlásit podezřelou transakci, nemůže ji však z vlastní vůle zastavit. „Je pouze na rozhodnutí majitele účtu, k jakým účelům svůj účet poskytne, avšak musí si být vědom všech právních důsledků, které s takovým jednáním souvisejí,“ popsala Právu mluvčí České spořitelny Klára Pačesová.

Podle šéfa Finančně-analytického útvaru ministerstva financí Milana Cícera, u kterého se oznámení o podezřelých transakcích z českých bank scházejí, a pokud jsou odůvodněná, tak se předávají policii, mají banky na případný zásah do podezřelého obchodu přece jen určitou krátkou lhůtu.
„Pokud je česká banka zahraniční bankou včas informována o tom, že by mohlo dojít k phishingu nebo internetovému podvodu a informace přijde ještě předtím, než je částka připsána na účet klienta, vracejí se peníze automaticky zpátky,“ vysvětlil Právu Cícer s tím, že každá částka se po příchodu nejprve nachází na vnitřním účtu banky.

„Ale poté, co dojde k faktickému připsání peněz na účet klienta, banka už nemá možnost bez jeho souhlasu peníze z účtu stáhnout,“ dodal.

Se změnou zákonů je však Cícer opatrný. Podle něj by pravomoc banky zasáhnout do transakce proti vůli klienta byla vážným zásahem do jeho práv.

„Nevím, jak by na to naši poslanci reagovali,“ podotkl Cícer. Sám se přitom setkal s případy, kdy podvodník disponoval dokonce desítkami spících účtů připravených jen pro praní špinavých peněz.
„V minulosti šlo o pár případů za celý rok. Teď jsou to třeba desítky měsíčně,“ shrnul pro Právo mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek.