Hlavní obsah

Návrh ministra zdravotnictví vyvolal bouři, Babiš ustupuje

Právo, ada, nig

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Návrh změny zákona o ochraně veřejného zdraví, který vládě v pondělí představil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), vyvolal vlnu nevole mezi experty na ústavní právo i mezi politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) už připustil změny plánu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Vlevo Andrej Babiš.

Článek

Právníkům vadí především posílení pravomocí chystané Státní hygienické služby a hlavního hygienika, jež jim dávají možnost nařizovat i restrikce, které dosud může dělat jen vláda pouze za nouzového stavu. Politiky rozčílila i možnost monitorovat lidi přes mobily.

Vláda chce z hygienika udělat diktátora, varuje ústavní právník

Domácí

„Pokud návrh projde v této podobě, udělá z hlavního hygienika malého diktátora. Není správné, aby při vyhlašování omezení, jež zasahují do základních práv a svobod, chyběla kontrola ze strany vlády a parlamentu,“ řekl Novinkám Jan Wintr z Právnické fakulty UK.

Podle něho by mohl hlavní hygienik rozhodovat o mnoha věcech de facto svévolně. „Kdykoli by mohl dojít k závěru, že hrozí epidemie, a začít zavírat školy, obchody či stanovovat maximální počty lidí na akcích,“ komentoval návrh.

Hygienik by mohl zavírat školy či obchody, navrhuje Blatný

Koronavirus

Jan Kysela také z pražských práv upozornil, že návrh přesouvá pravomoci z vlády, která podléhá kontrole Sněmovny, o stupeň níž. „Už to není ministr jako politická osoba v čele resortu, ale úředník – hlavní hygienik, kdo rozhoduje. A to mi nepřijde úplně nejšťastnější,“ řekl Kysela Novinkám.

Domnívá se, že resort zdravotnictví má až diktátorské pravomoci v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví již nyní a návrh to pouze umocní. Podle něho by se tak významná změna struktury hygienické služby neměla dělat během pár dnů. Reagoval tak na sdělení ministra, že vláda požádá o schválení novely ve stavu legislativní nouze.

Pro politiky, kteří připouštějí, že centralizace hygienické služby pod státní hlavičku by v krizi byla dobrá, je velkým problémem to, že Blatného návrh počítá s monitoringem lokalizace telefonů nakažených. Mluví o šmírování, o Velkém bratrovi a o nedostatečné kontrole nakládání s osobními údaji.

Údaje jen do map

„Nechceme nikoho sledovat. Soukromí je svaté, určitě to není zlý úmysl,“ reagoval na kritiku premiér. „Nikdo nemá zájem bezdůvodně sledovat lidi. Jestli to bude problém, tak se to dá pryč,“ řekl Právu s tím, že návrh zatím podrobně nezná.

Již v pondělí připustil změnu i Blatný, ačkoli je přesvědčen, že návrh zákona respektuje ochranu osobních údajů. „Je to jedna z případných připomínek, které budou samozřejmě reflektovány,“ prohlásil.

Národní koordinátor testování na covid rezignoval, má výhrady

Domácí

Jak Právu řekl vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla, ministerstvo zdravotnictví se snažilo dát do návrhu vše, co ve vývoji chytré karantény vyhodnotilo jako problém.

„Když jsme dělali vzpomínkové mapy, tak nebylo o co se opřít. Bylo to těžké pro operátory vzhledem k GDPR. My to potřebujeme jen pro účel vzpomínkových map. Takže když se to zahodí, tak zahodíme vzpomínkové mapy,“ prohlásil.

Výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund uvedl: „Stát si bezprecedentně zahrává s důvěrou občanů, když chce mít přístup k těm nejcitlivějším údajům o jejich pohybu. Nikdo s námi nediskutoval, že by takto citlivé údaje byly potřebné například pro lepší fungování tzv. chytré karantény.

Domníváme se, že pokud k tomu není vážný právní důvod a současně neexistuje seriózní odborná diskuse, neměl by si stát přisvojovat víc pravomocí, než skutečně potřebuje. V oblasti GDPR občanů to platí dvojnásob.“

Podle Dzurilly mělo ministerstvo s operátory komunikovat. „Proto jsem doporučil, aby do připomínkového řízení zařadili i ministerstvo průmyslu, aby se to dostalo k operátorům,“ řekl.

Reklama

Výběr článků

Načítám