Otázka vypadá velmi hloupatá. To je přece jasné. Ve škole je paní učitelka a učí tam děti, aby se naučily číst, psát a počítat, aby z nich něco bylo.

Takhle to zhruba maminky a tatínkové vysvětlují čtyřletým dětem.

Když to vezmeme obecněji – jednou z hlavních páteří systému je povinná školní docházka. Neboli učit se mají všichni. Jde o to, aby se co největší počet mladých lidí toho co nejvíce naučil. Aby byli vzdělaní a něco z nich bylo.

Jenže pokud se vám to zdá jasné, stejně jako mně – pak jste jenom konzervativní měšťáci a nahnědlí čecháčci, milovníci bůčku a pivka. Vysvětlím.

Občas používám slovo „neomarxisti“. Jde o lidi, co vám chtějí (a už se jim to velmi daří) sebrat vaši svobodu – a jdou na to novějšími metodami než Lenin a Gottwald. Už nebojují proti kapitalistům a pro znárodnění výrobních prostředků. Naopak velké korporace jim vyhovují a často jim pomáhají. Neomarxisti útočí na společnost v jiných (a ještě důležitějších věcech). Snaží se zničit národy, základní oporu parlamentní demokracie. Protože potřebujete místo, kde žili vaši předkové a budou žít vaše děti, abyste kultivovaně mohli pečovat o věci veřejné. Když vystřelíte někam na Venuši Hotentota, Čecha, Portugalce, Papuánce, sibiřského Jakuta, Číňana... Na místo, ke kterému nemají žádnou vazbu – demokracie tam nevznikne.

Proto neomarxisti vytvářejí nepřehlednou změť nadnárodních struktur Evropské unie, různé světovládné organizace, mezinárodní soudy i mezinárodní právo a podobně.

Neomarxisti nesnášejí institut rodiny. Takže dílem podporují svazky jiných osob než muže a ženy. Dílem se snaží vlámat do rodin pod heslem „vše pro blaho dítěte“. Výsledky vidíte v Norsku a jinde. Dítě patří společnosti (nejlépe tajné a „neziskové“ jako Barnevernet) nikoli rodičům.

Neomarxisti nesnášejí sebevědomé a samostatné občany (to mají s originálními marxisty společné) a občany tak nějak většinové, místní. Naopak vítají veškeré „znevýhodněné“ a cizokrajné skupiny, kde se dají uplatňovat „lidská práva“.
Neomarxisti mají hodně rádi planetu, radši než lidi.

Neomarxisti nesnášejí ženy, kteřé se chtějí líbit, a muže, kteří mají na ženách rádi křehkost a ženskost.

Ale aby 100. komentář neměl 100 stránek, přejdu ke školám.

Dle neomarxistů ve školách není hlavní učení. Hlavní je „získat kompetence k celoživotnímu vzdělávání“ a „rozvíjet osobnost člověka, aby byl vybaven sociálními způsobilostmi“. Tak praví třeba český školský zákon hned v úvodu.

Někteří to dovedou vyjádřit ještě lépe. Třeba komentátor z mediálního impéria uhlobarona Bakaly – Petr Fischer. Cituji: "Škola není strojem na vzdělávání, nýbrž místem, kde se mají všichni − učitelé, žáci, rodiče − společně učit být ve společnosti a společností“. Vyšlo v komentáři nazvaném „sociálně debilní společnost“.

Nerad bych byl za sociálně debilního komentátora, takže:

1) Dětská pohotovost není místem, kde pan doktor píchne prckovi se zánětem středního ucha ucho, aby se mu ulevilo, usnul a pak se uzdravil. Není to stroj na léčení, ale místo, kde se mají všichni – lékaři, sestry, rodiče i batolata – společně učit být zdravě-nemocnou komunitou a existovat v prostředí nasyceném výpary chlóru a jódu.

2) Benzínová pumpa na dálnici není místem, kde jde o to, načerpat nádrž a jet dál. Není to stroj na tankování paliva, ale místo, kde se mají všichni – kamioňáci, zájezd německých důchodců, vadnoucí prodavačka i obchodní cestující – společně učit být dálnicí a vytvářet sociální prostředí okolo významné krajinné dopravní dominanty.

Bůh nás ochraňuj.