Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Majdanologie - Jiří Pehe

Novinky, Jiří Pehe

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Česká republika je učiněným rájem majdanologů.

Foto: Milan Malíček, Právo

Jiří Pehe

Článek

Pokud toto slovo slyšíte poprvé, pak vězte, že majdanologie je nový společensko-vědně-propagandistický obor, v němž nejrůznější lidé vyjadřují zaručeně pravdivé názory nejen na to, co to vlastně byl Majdan, ale také na to, co by se stalo, kdyby Majdan byl nebyl.

Princip logické úspornosti, známý též jako Occamova břitva, praví, že nejpravdivější bývá nejjednodušší teorie z nejrůznějších možných. Jenže ta bývá také nejnudnější.

Není tudíž příliš „sexy“ vysvětlovat Majdan jednoduše kupříkladu tak, že šlo o spontánní lidové povstání proti zkorumpovanému oligarchickému režimu Viktora Janukovyče, kterého měla zejména západní Ukrajina plné zuby. A jehož pokračování pod heslem „s Ruskem na věčné časy“ se rýsovalo v případě, že Rusko - zkorumpované mocensko-ekonomickým svazkem Kremlu a oligarchů ještě více než již dost zkorumpovaná Ukrajina - uspěje s pomocí Janukovyče v odmítnutí přibližování Ukrajiny Evropské unii.

Mnohem zábavnější jsou naopak teorie, které mluví o západní konspiraci, včetně organizování Majdanu všudypřítomnými západními agenty. Ti prý byli dokonce zaručeně přistiženi, jak rozdávají demonstrantům na Majdanu tučné dolarové honoráře.

Ani střelba do demonstrantů možná nebyla dílem Jankovyčových ozbrojených sil, jak tvrdí západní propaganda. Je přece jasné, že Majdan se nepřihodil jen tak sám od sebe, ale někdo ho zorganizoval ze zahraničí. Nejlépe Spojené státy, které, jak známo, se pletou do všeho po celém světě, a Majdan nejspíš organizovaly proto, aby se později mohly zmocnit námořní základny v Sevastopolu.

Existuje též rozsáhlá oblast majdanologie, která vidí za Majdanem fašistické síly. Je prý naivní věřit, že nejrůznější pravicoví radikálové a nacionalistické bojůvky se na Majdan jen tak nabalily. Naopak, od počátku ho organizovaly, přičemž jejich cílem bylo nastolit fašistický režim, který by ublížil mírumilovné ruské menšině, zejména na Krymu a východní Ukrajině.

Ať Majdan organizovali Američané nebo fašisté, anebo Američané i fašisté dohromady, je zřejmé, proč jinak mírumilovné a zaručeně nefašistické Rusko muselo vojensky zasáhnout na Krymu. A je také jasné, proč Rusko nesobecky vynakládá nemalé prostředky na šíření pravdivých informací, kterým jeho kritici říkají bůhvíproč propaganda, jakož i na finanční podporu skupin po celé Evropě, které správně pochopily, že Occamova břitva je ve skutečnosti jen logický úskok.

Nejdůležitější poznatky toho proudu majdanologie, který je založen na důsledném odmítání principu logické úspornosti, ba přímo na logickém „protiproudu“, je nyní shrnut v tzv. Bílé knize, kterou vydalo ruské ministerstvo zahraničí. U nás ji představila skupina, která si říká Skuteční přátelé Ruska, a v panelu zasedli věhlasní majdanologové, jako kupříkladu bývalý vicekancléř Václava Klause a význačný český „protiproudista“ Petr Hájek či bývalý poradce posledního komunistického premiéra Ladislava Adamce Oskar Krejčí.

Pravda, k této důležité majdanologické publikaci se také hlásí skupina Přátelé Ruska, kterou vede bývalý funkcionář Československé strany socialistické z dob normalizace i po ní Jiří Vyvadil, ale v podstatě se obě skupiny přátel Ruska shodnou spolu s ruským ministerstvem zahraničí na tom, že Majdan byla tragédie, k níž by nedošlo bez piklí Západu a jejíž důsledky budou nedozírné.

Rusku vlastně nezbylo nic jiného než co nejrychleji vojensky zakročit, přičemž se nyní ukazuje, že Vladimír Putin (ať už zásluhou své vrozené moudrosti nebo  zásluhou svých analytických schopností získaných v dobách jeho působení v KGB) předpokládal nástup fašismu na Ukrajině už dávno před Majdanem, a byl na obranu ruského etnika čelícího fašistům na Krymu i na americké pokusy obsadit ve vhodné chvíli Sevastopol, dokonale připraven.

Jelikož je řeč o majdanologii, sluší se vyjádřit poděkování pořadu Kotel Michaely Jílkové, který nyní vysílá veřejnoprávní televize pod poněkud zavádějícím názvem „Máte slovo“, protože se v něm účastníci ke slovu jen málokdy dostanou. Většinou se jen navzájem přeřvávají úplně stejně jako kdysi v Kotli.

Jiří Pehe

Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.

Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.

V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).

Hodně se řvalo i na téma Majdan, ale diváci si mohli udělat velmi slušný obrázek o stavu české majdanologie. Je opravdu na výši (a nejen mezi odborníky, ale i občany, jak naznačovalo překřikování občanů v publiku), přičemž první cenu za prezentování argumentů, které se nejvíce vzpírají principu logické úspornosti, si bezpochyby odnesl místopředseda KSČM Pavel Kováčik.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám