Článek
Tak to alespoň v sobotním rozhovoru pro Právo nastínil český ministr financí a dle amerického think tanku Brookings Institution pátý politicky nejvlivnější miliardář světa.
Je to klidně možné, oba politici patří v tuzemsku k nejpopulárnějším, a v politice je navíc, jak známo, možné všechno.
Na důkaz výše řečeného stačí provést jednoduchou logickou operaci. Zdánlivě nepravděpodobnou předpověď s výhledem na několik příštích let do budoucna porovnat s podobně nepravděpodobnými předpověďmi z několik let staré minulosti.
V červnu 2008 čelil tehdejší šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina skandálu. Televize odvysílala videonahrávku, na níž se schází s kontroverzním podnikatelem Andrejem Babišem v autosalonu na pražském Chodově. Dobové zprávy hovořily o „schůzce na benzince“.
Místo schůzky možná není tak fatální, ostatně i autor tohoto textu se s Pecinou sešel k interview ve stejném autosalonu. Pozdější ministr vnitra si tu domlouval pracovní schůzky kvůli výhodné poloze u dálnice D 1 při svém neustálém pendlování mezi Prahou a Brnem.
Zajímavá je jiná věc. Samotné setkání se současným miláčkem voličů Babišem bylo ještě před necelými sedmi lety vnímáno jako stigma.
A nejen u předsedy antimonopolního úřadu, který se mohl dostat do konfliktu zájmů při schvalování rozsáhlých fúzí jeho firem.
Z „dobrých vztahů“ s Babišem byli kromě Peciny veřejně podezříváni namátkou Ivan Langer nebo Stanislav Gross.
Velkopodnikatele provázela pověst staré struktury zrodivší se v přítmí předlistopadového Podniku zahraničního obchodu s řadou výsad včetně – většině lidí nedostupné – práce v cizině. Po listopadu expandoval nejvýrazněji v druhé polovině 90. let, dařilo se mu v časech problematické opoziční smlouvy. Na veřejnost pronikly i informace o jeho odposlouchávání policií při prověřování podvodů kolem Čepra. Na Slovensku se před soudem bránil podezření ze spolupráce se Státní bezpečností.
Že bude Andrej Babiš rozhodovat o výši daní a způsobu jejich výběru nebo sestavovat státní rozpočet na rok 2015, navíc jako nejoblíbenější politik v zemi, by před několika lety hádal málokdo.
Z posledního rozhovoru v Právu proto beru s velkou rezervou jen jednu větu: Rozhodně nikdy nebudu kandidovat na prezidenta.
Aneb jak pravil Woody Allen, chcete-li Boha něčím opravdu pobavit, vyprávějte mu o svých plánech do budoucna.
Josef Koukal
Komentátor deníku Právo. Zabývá se tématy z oblasti justice a kriminálními kauzami. Od roku 1993 byl redaktorem Českého deníku, Denního Telegrafu, Svobodného slova a Zemských novin, spolupracoval externě s Českým rozhlasem a dalšími, převážně tištěnými médii. V Právu působí od roku 2006.