Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Rakovina v oranžovém

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Foto: Právo

Alexandr Mitrofanov

Článek

Chvíli po takzvaném lánském puči vypadala ČSSD jako strana, v níž většina členů a velké množství voličů trvá na tom, že to má být strana sociální, ale také demokratická. Symbolem demokrata se sociálním cítěním se tehdy stal předseda Bohuslav Sobotka. Na jeho podporu se dokonce pořádaly menší demonstrace. Na ústředí ČSSD přicházely dopisy od lidí rozhořčených tehdejší krásou bez závoje v podání Miloše Zemana, Michala Haška a dalších.

Celých deset dnů se tehdy zdálo, že sociální demokracie je strana hodna svého názvu. Pak Sobotka vyhrál ústřední výkonný výbor a jelo to v obvyklých kolejích. Z jednoho z lánských návštěvníků se vyklubal zachránce a spojenec nejvěrnější. Další lánský host se stal šéfem ústavně právního výboru Sněmovny, jiní se otřepali a ve straně se nic zásadního nezměnilo.

Teď se veřejně probírají dva mimořádné projevy stranické neposlušnosti. Ústecký krajský výkonný výbor a také skupina poslanců nepokrytě dávají Sobotkovi najevo, že si může honit triko v premiérské kanceláři, ale v partaji chtějí rozhodovat oni. Člověk, který vývoj dlouhodobě nesledoval, se může překvapeně ptát, co že se to stalo v ČSSD. Přitom se nestalo nic, co by tam předtím nebylo.

Postlánské vzepětí lidí, kteří se cítili být sociálními demokraty nejen podle zápisu v legitimaci, bylo efektním plamínkem. Na chvíli osvítil Lidový dům a navodil zdání, že takto může vypadat vždycky. Pak se to vrátilo do obvyklého stavu řeřavého uhlí. Většinu v partaji totiž nevytvořil Sobotka, jeden z mála současných členů, kteří se dali do úkolu vybudování sociální demokracie podle západního vzoru hned po listopadu 1989. Základy ČSSD dnes tvoří to, čemu dokořán otevřel dveře ve své době Miloš Zeman.

Autentické sociální demokraty postupně vytlačila směs bývalých členů KSČ a KSČM, národních socialistů, polistopadových politiků, kteří se potřebovali pomstít Václavu Klausovi, ryzích kariéristů a také lidí, jež Zeman láskyplně přivítal zvoláním, že jde o „zdivočelé sociální demokraty“. Teď se tito následovníci Sládkových republikánů ukázali v celé kráse. Uzavřeli v Duchcově koalici s DSSS a spolu s ústeckým krajským výborem odmítají prudce záporné stanovisko vedení ke spojenectví s vandasovci.

Politické grémium vedené Sobotkou označilo tuto koalici za popření podstaty sociální demokracie. Takto viděno se v Duchcově a Ústí uhnízdila rakovina v oranžovém. Ale to je pohled lidí, kteří v této zemi obnovovali prozápadní sociální demokracii a chtěli by ji i dnes. Mezitím však šel vývoj jinudy. Není záruka, že jednoho dne neprohlásí jiná část ČSSD za rakovinu Sobotku s jeho nelidovými názory.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám