Článek
Kdybyste byli starosta obce a sháněli ředitele pro svou školu, koho byste hledali? Někoho bezúhonného, někoho s VŠ vzděláním, někoho, komu je nejméně ke třiceti, aby měl jistou životní zralost, někoho s praxí ve školství, ideálně respektovaného místního učitele s organizačními schopnostmi a trochou ambicí a dobrou pověstí v obci, popřípadě mladého zástupce ředitele z nějaké úspěšné školy v okolí, někoho, kdo dokáže představit aspoň rámcovou vizi – jak školu rozvíjet, pojmenovat hlavní problémy a přednosti…
Zhruba takto vypadaly i školské předpisy – ředitelem jste se mohli stát po pěti letech praxe ve škole, s plnou pedagogickou aprobací (VŠ obor s ped. zaměřením). Ale to je dávná minulost.
Nyní je hlavní povinné studium Školského managementu! Na mnoha univerzitách vznikly velké katedry tohoto oboru – paoboru. Zaměstnanci těchto kateder „vyučují“ budoucí ředitele jako o život, daňový poplatník to platí, chudáci stávající ředitelé dojíždějí o sobotách přes půl republiky na semináře a kolokvia, skládají zkoušky. Hlavouni této části „terciálního vzdělávání“ úspěšně pronikají i do oblasti tzv. kariérního řádu – rádi by pod svá křídla vtáhli i hodnocení všech učitelů a celou navazující/předcházející „odbornou“ agendu. Výhledově by měli studovat nějaký specializovaný obor i pracovníci školní inspekce…
Abych se vyjádřil jasně – povinné studium „školského managementu“ je blbost, plýtvání penězi daňových poplatníků a navíc opatření, které odrazuje od této důležité práce (ředitel školy) mnoho kvalitních učitelů.
Nemyslím ani tak na to, že managerské dovednosti se nedají naučit ve škole a že Tomáš Baťa měl čtyři třídy obecné školy.
Jde především o to, že nic takového jako „školský management“ neexistuje.
Budou muset mít vedoucí pošty VŠ diplom oboru „poštovní management“? Respektovaní a organizačně zdatní lékaři budou studovat „lékařský a nemocniční management“, aby se mohli stát primáři? Doplňte si sami další a další profese a příslušné managerské studium.
Třeba toaletářky – střední školu „Manager hygieny a odpadové logistiky“, protože jde o zodpovědné povolání – hrozí přece epidemie.:-)
Co se na oboru „školský management“ tak mohou ti budoucí ředitelé škol učit? Školní zákony a vyhlášky, které se stejně neustále mění? Jak správně kontrolovat třídnice? Poznat, kdy „zvoní“, a teorii školních zvonků? Psychologii a účetnictví? Nebo v nejlepším případě nějaké managerské dovednosti? Čím se pak ale liší managerské dovednosti a školské managerské dovednosti?
Za mého mládí museli být všichni ředitelé škol členy KSČ. Spoustu kvalitních lidí tato bariéra odradila (nechtěli tam, nechtěli chodit schůzovat a studovat marxismus-leninismus), dál tedy radši jenom učili fyziku.
Nyní podobně systém odrazuje mnoho kvalitních pedagogů, protože radši jen učí fyziku, než by jezdili studovat „správní jednotky ve školství a metodologii autoevaluace personálních zdrojů ve školství“.
Václav Klaus ml.
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.
Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).
Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.
Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.
Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.
Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz
Navíc práce učitele je radostná – je tam ten kontakt s mladými lidmi, jejichž pokroky jsou vidět. Kdežto práce ředitele připomíná čím dál více jakousi nesvéprávnou byrokratickou převodovou páku krajských a státních orgánů. K tomu jsou také ve „školském managementu“ vedeni.