Vše prý má na svědomí spontánnost těchto osob, napsal britský deník The Daily Telegraph.

Otázka, proč lidé odkládají na zítra to, co by mohli učinit již dnes, zaměstnávala profesora Pierse Steela více než deset let. Příčinou nepříjemného zlozvyku je prý lidská vznětlivost a spontaneita, píše psycholog ve své nové knize. Věčně liknaví lidé tvoří údajně až 20 procent populace. Jsou prý více impulzivní a nestálejší než zbylá část obyvatelstva a méně pozorní k detailům a závazkům.

Výsledkem Steelova vědeckého zkoumání 250 vysokoškolských studentů je pak rovnice vysvětlující příčiny odkládání řešení problémů na jindy.

Tato matematická formule zní: U=ExV/IxD.

Přičemž U znamená užitek, nebo také touhu dokončit daný úkol. Ten se rovná E, neboli očekávání úspěchu, a V je pak hodnota dokončení úkolu. To vše se dělí I, bezprostředností úkolu, a D - sklonem jednotlivců k odložení práce.

Lidé mají podle Steela tendenci odsunovat věci, jejichž přínos se dostaví později, na úkor aktivit, které nabízí okamžitý zisk. Až dosud prý psychologové dávali liknavost do souvislosti s puntičkáři, kteří se úkolům raději vyhnou, než aby ohrozili vysokou kvalitu své práce. "Odsouvači práce" nejsou líní do té míry, že je úkol nezajímá. Většina ledabylců je přesvědčená, že úkol dokončí a mají o to také zájem.

Lenoši si na rozdíl od nich však nedělají starosti s tím, zda práci mohou dokončit, protože to prostě udělat nechtějí, tvrdí Steel.