Z průzkumu realizovaného na počátku letošního února mezi padesátkou zaměstnavatelů sídlících napříč celou Českou republikou vyplynulo, že roste zájem o zaměstnávání absolventů. Stále větší důraz je však kladen na znalost cizích jazyků.

Jen angličtina nestačí

„Vidíme jasný trend – jen angličtina už nestačí; standardem u absolventa by měla být znalost dvou cizích jazyků,“ konstatuje Martin Ježek ze společnosti Grafton Recruitment s tím, že se dnes vyplatí učit se například skandinávské jazyky či holandštinu. „Za technického experta hovořícího takovými jazyky jsou firmy ochotny si dokonce až 15 % připlatit.“

V ohodnocení pomáhá praxe

Znalost cizích jazyků přitom není jediným aspektem, od něhož se výše nástupní mzdy absolventa odvíjí. Lepší ohodnocení může očekávat absolvent technického oboru a pak ten, kdo v průběhu studia absolvoval praxi. Technickými obory se přitom rozumí především informační technologie, strojní inženýrství, elektrotechnika, procesní a průmyslové inženýrství, automatizace či chemie, zejména pak oblast zpracování plastů.

Výrazné rozdíly ve mzdách i příležitostech

Dle údajů Grafton Recruitment absolventa humanitního oboru očekává nástupní mzda zhruba 15–20 000 Kč, absolvent se zaměřením na IT, s praxí při studiu a se znalostí cizích jazyků však může dosáhnout až na 40 000 Kč, což už je znatelný rozdíl.

Výrazné rozdíly jsou i v počtu pracovních nabídek. Například na Ostravsku či Brněnsku je v současnosti z celkového počtu všech volných pozic 80 % vhodných pro absolventy VŠ technického směru a jen 20 % netechnického. Na Olomoucku je rozdíl ještě výraznější – 90 % ku 10 % ve prospěch techniků. V Praze je zase 3x více otevřených pozic v engineeringu než v marketingu a obchodu, v IT dokonce 4x více.

Nepřipravenost pro pracovní život

Téměř všichni dotázaní zaměstnavatelé vyjádřili ochotu přijímat absolventy, ovšem přednost mají ti, kteří prošli během studia praxí. Obecným problémem je totiž nepřipravenost absolventů na pracovní život. „Skutečnost, že absolventi jsou do značné míry ,tabula rasa‘, dnes již více než polovina zaměstnavatelů bere jako výhodu. Mohou si totiž uchazeče do značné míry formovat přesně podle potřeb podniku. Navíc absolventi obvykle nemívají špatné pracovní návyky, jaké můžeme najít u lidí, kteří už někde pracovali,“ vysvětluje Ježek.

K výhodám absolventů patří rovněž nižší mzdové náklady, ochota učit se a rychlá adaptace na nové technologie. K nevýhodám pak nutnost zaškolování a menší loajalita spojená s rizikem vyšší fluktuace.