Hlavní obsah

Poradna: Zaměstnavatel se „dostal“ do insolvence. Kdo mi teď zaplatí?

Ačkoli v poslední době slyšíme čím dál víc pozitivních zpráv o vývoji ekonomiky, ještě stále se najde dost společností, které doslova bojují o své přežití na trhu a potýkají se s velkými finančními problémy – jenže co když je tyto problémy dostihnou a je u nich vyhlášen úpadek. Co takováto situace znamená pro zaměstnance? Kdo mu vyplatí mzdu?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Firma, ve které pracuji, se dostala do insolvence – a protože se reorganizace nepovedla, vše má skončit konkurzem. Zatím mi firma nic nedluží, ale je pravděpodobné, že za příští měsíc už výplatu nedostanu. Výpověď jsem ale zatím nedostala. Mohu uplatnit své nároky nějak jinak než u zaměstnavatele?

Úpadek zaměstnavatele

Úpadek je stav, který prohlašuje soud v případě, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti nebo je předlužen. Zjednodušeně řečeno jde o situaci, kdy zaměstnavatel není schopen plnit své závazky vůči většímu počtu věřitelů. Těmi mohou být jak obchodní partneři, tak také například zaměstnanci.

Dojde-li k prohlášení úpadku, soud současně jmenuje insolvenčního správce a určí způsob řešení úpadku – konkurzem nebo reorganizací. Zatímco konkurz většinou vede k zániku zaměstnavatele a tedy i k propuštění zaměstnanců (pro zrušení zaměstnavatele, a tedy s odstupným), při reorganizaci je šance na ozdravení a zachování pracovních míst.

Pro samotného zaměstnance je však klíčové, že zahájení insolvenčního řízení ani jeho další průběh nemá až do případného rozhodnutí o zrušení zaměstnavatele žádný bezprostřední důsledek pro jeho pracovní poměr – ten nadále trvá a stejně tak i nárok na mzdu a další plnění, která náležela zaměstnanci před prohlášením úpadku.

Uplatnění mzdových nároků

Vzhledem k tomu, že zahájené insolvenční řízení nemá vliv na pracovní poměr, zaměstnanec je povinen nadále pracovat a za svou práci má nárok na mzdu, kterou by měl zaměstnavatel nadále platit. V případě, že tak zaměstnavatel nečiní, je zaměstnanec oprávněn požádat Úřad práce o výplatu mzdy, na kterou mu vzniklo u tohoto zaměstnavatele právo a kterou mu zaměstnavatel nevyplatil ke dni podání jeho žádosti. Tím samozřejmě není dotčeno právo zaměstnance dát výpověď nebo okamžitě zrušit pracovní poměr (pokud jsou splněny podmínky).

Zaměstnanec se o možnosti domáhat se vyplacení svých mzdových nároků u Úřadu práce může dozvědět na úřední desce krajské pobočky Úřadu práce, která informuje o zaměstnavatelích, u kterých bylo zahájeno insolvenční řízení. Současně jsou zaměstnanci na úřední desce informováni také o lhůtě, ve které je třeba mzdové nároky uplatnit.

Mzdovými nároky se v tomto případě rozumí pouze mzda (plat), její náhrada a odstupné, jestliže vznikly v tzv. rozhodném období - tedy v měsíci, v němž bylo insolvenční řízení zahájeno, ve třech měsících mu předcházejících a ve třech měsících bezprostředně následujících.

Zaměstnanci přitom může být Úřadem práce vyplacen měsíční mzdový nárok, který nepřekročí 1,5 násobek rozhodné částky, která v současnosti činí 25.128,-Kč. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec může požadovat výplatu mzdového nároku maximálně za období 3 měsíců z rozhodného období (dle vlastního výběru), může mu být vyplaceno nejvýše celkem 113.076,- Kč (3 x 1,5 x 25.128).

Shrnutí

Pokud zaměstnavatel nebude schopen vám proplácet vaši mzdu, pak doporučujeme, abyste se obrátila na příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce (podle sídla vašeho zaměstnavatele) – a ve stanovené lhůtě uplatnila své mzdové nároky.

Odpovídal David Borovec z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Reklama

Související články

Poradna: Není pro nás práce, co dál?

Hlavní povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnancům práci. Některé zaměstnavatele ale trápí nedostatek zakázek a tedy i práce pro zaměstnance, a tak...

Výběr článků

Načítám